MÁ OSOBNÍ VEGANSKÁ* TEORIE

* Veganství je druh stravy, filozofie a životní styl spočívající v odmítnutí jakéhokoliv využívání živočichů a živočišných produktů.

Dlouho jsem přemýšlel o tom, zda mám ještě o veganství psát, ale nakonec jsem se rozhodl, že bych se rád ještě podělil o můj názor, proč je filozofický směr VEGANSTVÍ stále více a více propagován nebo lépe řečeno, proč si myslím, že VEGANSTVÍ vůbec vzniklo. Tato glosa se zároveň liší od mých předešlých tím, že je založena čistě na subjektivních pocitech namísto statistik a čísel, které mám vždy připraveny. Cílem má být inspirovat všechny zainteresované k úvahám, otázkám na toto téma, reakcím a též náhledům. Cílem tohoto příspěvku rozhodně není vzbuzovat pocity viny, ukazovat na někoho prstem a říkat, co je správné. Především chci říci: „Já to vidím takto, protože…“ a ptát se: „A jak to vidíte Vy?“. Jenom diskuse bez obviňování dle mého má šanci na to, aby ukázala veganství v takovém světle, které nebude nikomu vadit. Tak to jen na úvod. A teď pojďme na teorii.

Sám sebe se ptám: Proč si myslím, že začalo veganství? Tak úplně na začátek chci potvrdit, že jdu proti tomu, že by veganský styl byl něco jako móda současnosti, kdy se chtějí lidé něčím lišit, být něčím zajímaví atd. Pokud tak někdo uvažuje, tak není vegan. Toto můžeme vypustit. Další mylným důvodem začátku veganství dle mého názoru je určitě něco ve smyslu zdravého životního stylu tím, že si lidé odepřou maso, sýry jako hůře stravitelné pochutiny. Ani tento argument u mne nevítězí. Tak co je tedy tím pro mne pravým důvodem veganství?

Půjdu na to trochu obšírně. Vše osobně spatřuji v tom, jak se jako lidstvo vyvíjíme. Jdeme stále dopředu. Technologie, které byly in ve 20. století (faxy, mobilní telefony Motorola Startac, CD walkmany…) jsou již v prachu vzpomínek a doba běží dále. Jako dítě si pamatuji, že jsme před začátkem školy i po škole často chodili hrát fotbal, blbli jsme za domem, lezli po stromech, stavěli bunkry, na chatě jsme hráli na schovávanou a byli venku. To bylo in pro 20.století. A pokud bychom měli jít více do minulosti, tak v dobách mých babiček, dědečků lidé hráli po večerech karty u stolu, poslouchali rádio a pracovali venku na pozemku. Ta doba byla o tom, že „Jarda měl krávu“, „Pepa králíky“, „Božena slepice“, hezky se o ně starali a mohli si mezi sebou obchodovat s masem, mlékem a vajíčky v naturáliích. A ještě bych přidal to, co jsem slyšel nedávno od nejmenovaného zdroje: to, když se narodilo krávě na vesnici telátko, byl radostný zážitek, kdy se sousedé chodili dívat, jak se telátko tulí ke své mámě, hladili si ho a oslavovali jeho narození. Ano, lidé si též od té krávy vzali trochu mléka navíc i pro sebe, ale bylo vše, a to bych rád zdůraznil, transparentní a lidské. Co bylo typické pro tuto dobu byl i fakt, že pro lidi bylo svátkem jíst maso na křesťanskou neděli.

Jaký je svět dnes? Dnes se mi zdá takový virtuální. Nevidím moc dětí, které by jen tak pobíhaly bez dozoru v parku nebo blbly na hřišti. Místo, kde jsme my hráli fotbal, má dnes skvělý nový povrch, atletickou dráhu, fotbalové brány se sítí, hřiště na nohejbal, ale má to jednu nevýhodu. Nikdo si tam nehraje! 🙁 Kde jsou děti? Teď už nechci mluvit jen o dětech, ale vnímám to, jako bychom se odcizili přímému kontaktu se světem a přírodou. Je běžné pro dnešní dobu, že lidé spolu komunikují skrz mobily, píší si hromady sms zpráv, kamarádí se s lidmi, které ani nikdy neviděli na FACEBOOKu, hrají spolu síťové hry na dálku a pokud se jim opravdu stýská a chtějí toho druhého vidět, tak si dají na počítač web kameru a spustí aplikaci SKYPE. A společným vysavačem této doby je televize, která je pro bohatší část světa stále větším a větším magnetem a každodenní večerní náplní. Vynechal jsem něco?

Tato doba se vyvíjí vpřed, je velmi rychlá, ale doslova utíkáme od kontaktu s přírodou. Doba lovců skončila! Již nelovíme, již nechováme, ale konzumujeme. Kdo se dnes zajímá o to, z jaké krávy, prasete, kuřete je to maso? Člověk dnes přijde do obchodu, hodí si flákotu, sýr a mléko do vozíku a jede domu, aby večer mohl nakrmit rodinu. Hlavním atributem toho všeho je, aby to hlavně chutnalo. Pokud je spotřebitel náročnější, tak si vybírá farmářské trhy, kde občas i vidí, od koho si kupuje to mléko, šunku apod. Vidíme hesla typu: „Čerstvé suroviny“, „ověřené mléko z farmy“, „maso přímo od farmáře“, což zase získává jinou úroveň oslovení spotřebitelů a nové lákadlo.

Ale pokud se na to koukneme detailněji, tak zjistíme, že zde něco nesedí. Jako vegan jsem si začal dávat následující otázky: Jaký je původ masa? V jakých podmínkách žijí krávy, prasata, slepice, které bereme den co den z hypermarketů, supermarketů či jednot? Jak probíhá výroba mléka? A najednou se mi začaly otevírat dveře do světa, který nabízí otřesné pohledy na zubožená, den co den zneužívaná vystresovaná zvířata, která trpí v koncentračních táborech. Těm táborům se říká VELKOCHOVY. Lidstvo je začalo budovat v druhé polovině 20.století. Rostoucí poptávka po mase, mléčných produktech a vejcích způsobila spuštění velkého byznysu masného průmyslu. Nicméně aby byl zisk maximální, tak bylo třeba logicky vtlačit zvířata na co nejmenší prostor a řešením byly již výše uvedené velkochovy. Je to velký byznys, kde není důležitý fakt, že mléko krav je určené pro jejich telata, není důležitý ani fakt, že mnohá tato zvířata jsou celý svůj život zavřená v halách, nikdy neuvidí světlo a jsou často nemocná. Není důležité ani to, že většina telat mužského pohlaví je okamžitě po svém narození nelítostně deportována na jatka. Zde je podstatná hlavně kvantita a zisk. Abych pravdu řekl, tak osobně nevěřím ani farmářům nebo bio farmářům, jelikož aby se mohli uživit, potřebují také ze svých krav, prasat a slepic neustále brát.

Toto už není Svět, který býval. Už jsme si z něj začali brát více, než můžeme. Kácíme neúměrně deštné pralesy, vězníme, zneužíváme a zabíjíme zvířata. To je smutnou normou současného světa. Já tento konzum nazývám MATRIXem. To, co jsem měl možnost vidět, bylo důvodem, abych se stal veganem a snažil se z MATRIXu co nejvíce vystoupit. Je to pro mne doslova povinnost, abych se sám na sebe mohl podívat do zrcadla.

Závěrem však chci napsat něco, s čím mnozí vegani možná nebudou souhlasit, ale tak to vidím já. A od sebe také začnu. Veganem bych se nikdy nestal, kdybychom žili v době, kdy se celá vesnice raduje z narození telátka a všichni hledí s láskou na jeho kontakt s mámou. A jako rituál si čas od času od dojnice vezmou mléko pro své účely. Veganem bych se nikdy nestal, kdybychom žili v době, kdy sousedovi běhá maximálně po dvorku slepice a pár brambor vymění za vajíčka. Veganem bych se nikdy nestal, kdybychom žili v době, kdy je rituálem mít maso pouze v neděli. Má osobní veganská teorie chce tedy říci, že pokud bychom více zůstali v kontaktu s přírodou, jak jsem popsal ve výše uvedených řádcích, tak by možná ani nebylo třeba sporů konvenčně stravující se veřejnosti s vegany. Tolik veganů by možná ani nebylo. Tak to vidím. Na druhou stranu mne též uráží, pokud jsou tito lidé nazýváni ekoteroristy. Ptám se: To, že mne zajímá, jaký život měl ten vepř, z kterého je udělána panenka, je ekoteroristické? To snad ne? Nechci kázat lidem, aby přestali úplně jíst maso a živočišné produkty, nicméně považuji za nutné spotřebu těchto produktů VELMI VÝRAZNĚ OMEZIT! Protože, pokud se nevrátíme ke spotřebě živočišných produktů jako k výše uvedeným rituálům, tak to tato zeměkoule dlouho nevydrží. Dávám tomu padesát let. Touto predikcí tuto teorii uzavírám a dávám prostor pro zamýšlení, úvahy a možné reakce, jak jsem sliboval na začátku.

Členská schůze Klubu Svobodných demokratů Rokycany

proběhla v úterý 14. března 2017 ve znamení příprav na oslavy dvacátého výročí založení Klubu v Rokycanech. Oslavíme je v září i za účasti bývalých členů a hostů.

Po zprávách předsedy o činnosti a pokladníka o hospodaření přišla na řadu debata o plánu činnosti. 13. května nás čekají hned dvě akce – při třetím výročí rozhledny otevřeme geologickou expozici na Kotli a tamtéž uspořádáme společně s městem Rokycany soutěž „Znalec Kotle“ pro malé i velké.

Každý rok pořádáme besedu vedení města s občany a stejně tomu tak bude i letos v červnu v Klubu komorní kultury a v prosinci to bude spolupořadatelství střelecké soutěže Memoriál Miloslava Fořta s DDM Rokycany a cyklistické rozloučení s rokem 2017 Memoriál Stanislava Gabriela.

Kromě toho pořádáme cyklistický zájezd na Králický Sněžník a usilujeme o otevření části historické cesty Plzeň – Praha.

Dotazy Babišovi

Když je nejpopulárnějším politikem a mocným ministrem financí, tak bych rád od něj slyšel odpovědi na tyto praktické otázky:
- proč prohlašuje parlament (jako Lenin) za žvanírnu, když tvrdí, že je demokratem? 
- proč nechce zvýšit daně korporacím, které u nás vydělávají statisíce miliard při jedněch z nejnižších minimálních mezd? 
- proč nechce bojovat proti daňovým rájům - nezúčastnil se jednání ministrů EU? 
- jak je to ve skutečnosti s jeho Čapím hnízdem? Šlo o zneužití dotací EU? 
- proč, když je takový lidumil, rozepsal akcie po koruně, aby jich mohl koupit 1,5 miliardy? - Jako spořivému člověku mi nedá spát - co jen muselo stát rozepsání tolika akcií!

Přečetli jsme: Jak zvládnout obchodní jednání v Čechách

V magazínu Dunaj-Vltava-Magazín z prosince 2016, vydávaném v Pasově, píše Gerit Schulze: „Tak blízcí a přitom tak vzdálení: Navzdory 800 km dlouhé hranici se setkávají Němci a Češi často s klišé a čas od času s nepochopením. To se aktuálně projevuje na uprchlické krizi. Rozhodnutí Německa, přijmout statisíce lidí z regionů zasažených občanskou válkou, bylo mezi Plzní a Ostravou sledováno s odmítavým vrtěním hlavy a se strachem, že se situace vymkne kontrole.

Negativní zkušenosti z vlastní historie s cizí nadvládou jsou důvodem, proč lidé z celé České republiky přijímají s velkou skepsí nařízení, která přichází odjinud. …

Rychle zjistíte, že oba sousední národy mají také mnoho společného. Češi a Němci sdílejí společnou vášeň pro technický pokrok, kvalitu a dochvilnost. To se odráží v ekonomických vztazích, které se úspěšně rozvíjejí. … Aby obchod stále fungoval, je důležité znát náladu a pocity partnerů na druhé straně Šumavy.

Pro Němce je obchodní schůzka obchodní schůzkou. Striktně odděluje osobní záležitosti od pracovních. Jinak je tomu v Čechách a ještě více na Moravě. Osobní záležitosti zde v práci mají velkou roli. Zatímco Němci upřednostňují rozhovory k věci a cílem obchod úspěšně dokončit, Češi kladou velký důraz na mezilidské vztahy. Často totiž do obchodních jednání vloží vlastní názory, starosti a pocity.

Problémy se objeví tehdy, když se němečtí obchodníci pevně drží pravidel, aby dosáhli svého cíle. Češi fungují jinak. K nařízením se staví spíše skepticky. Obcházet normy a předpisy jim vždy dává pocit samostatnosti. Státní zřízení mají dodnes velmi špatnou pověst a je na ně pohlíženo s nedůvěrou. O úkolech zadaných vedením zpočátku pochybují. Většinou si vybojují hrací prostor a hledají skuliny, jak obcházet příliš rigidní pravidla systému a improvizují.

Zpočátku mají němečtí manažeři problémy to akceptovat. Po krátkém šoku se ale naučí tuto vynalézavost Čechů ocenit. Oni totiž často dokáží kreativněji reagovat na nepředvídané situace než jejich němečtí kolegové. To je velmi nápomocné, obzvlášť ve chvílích, kdy nečekaně přestane fungovat stroj, nedorazí dodávka nebo naopak tehdy, když přijde neplánovaná zakázka. …“

Co myslíte – není na škodu se dozvědět, co si o nás myslí naši sousedé.?

Pochůzka podél Klabavy

V neděli 19. 2. 2017 jsme na pozvání iniciativy Rokycany – Chceme zpět k řece diskutovali cestou podél Klabavy od Práchovny až k mostu v Soukenické ul. o možných úpravách přístupu k řece a metodou brainstormingu dospěli k podnětným a zajímavým nápadům.

Co je cílem? Vrátit řeku do života lidí a ostatních živočichů při respektování historie místa a současně obohatit vzájemné soužití.

Jaké byly návrhy asi dvaceti zúčastněných občanů? Molo na Práchovně pro krmení vodního ptactva, všeobecně rozšířit koryto řeky a pro lepší přístup k ní osadit schody, meandry na Klabavě pod jezem i pod železničním mostem (zpomalí řeku a sníží riziko dynamických účinků toku řeky při povodni), prodloužit náhon, který nyní končí u malé vodní elektrárny nad zimním stadionem, a využít ho pro napájení obnoveného Děkanského rybníčku, podchod pro pěší vedle mostů v Pražské a Soukenické ul. ad.

Úpravy povedou ke zlepšení ochrany před povodněmi – valy nebudou svírat těsně řeku, budou od ní více vzdálené, čímž se zvětší akumulační schopnost koryta řeky.

Návrhy budou předloženy městu a projektantům k posouzení.

Náhledový obrázek – zdroj: Rokycany – Chceme zpět k řece

 

Diskuse o podobě protipovodňových opatření v Rokycanech

Máte zájem zúčastnit se komunitního plánování o podobě veřejného prostoru v Rokycanech?
Iniciativa „Chceme zpět k řece“ zve veřejnost na diskusi o podobě protipovodňových opatření v Rokycanech přímo v terénu.  Na základě nedávné schůzky členů iniciativy se zástupci města Rokycany a investora akce (státní podnik Povodí Vltavy) zveme vás, jakožto zástupce dotčené veřejnosti, na plánovací schůzku podél Klabavy a Holoubkovského potoka.  Předmětem bude projít úseky dotčené plánovaným projektem protipovodňové ochrany v Rokycanech – tzn. od Práchovny k soutoku a zpět podél Holoubkovského potoka ke skautské louce – a společně prodiskutovat naše a vaše názory na budoucí podobu protipovodňových úprav, resp. řeky a jejího blízkého okolí.
Výsledné návrhy, názory a postřehy sepíšeme jako jednotný seznam požadavků, které budou předány přímo investorovi projektu, tedy Povodí Vltavy, k posouzení a zapracování do projektu. Máte tak jedinečnou možnost, aby se vaše názory a přání o podobě věřejného prostoru řeky dostaly přinejmenším na stůl investora akce.

Kdy: 19.2., 15:00
Kde: sraz na Práchovně u dětského hřiště.
K dispozici budeme mít aktuální mapy s vyznačením pozemků města, povodí nebo soukromých parcel včetně vyznačení vedení inženýrských sítí. Na základě pozemkových situací budeme také diskutovat případné návrhy úprav současného projektu, který pracuje prakticky pouze se stavbou zdí na břehové čáře a úplným znepřístupněním koryta Klabavy i Holoubkovského potoka. Těšíme se, že se zapojíte do diskuse o podobě vašeho města.
Iniciativa CHZkŘ.

PLANETA OPIC V OHROŽENÍ III – KRÁVY

Když jsem psal před skoro dvěma roky první díl glosy PLANETA OPIC V OHROŽENÍ, tak jsem si myslel, že jsem snědl veškerou moudrost a byl jsem přesvědčen, že právě palmový olej je ten hlavní zabiják deštných pralesů. Ano, ta pochutina, která je skoro v každé sladkosti, kosmetice, pracím prášku a díky které primáti, šelmy aj. každý den v důsledku ničení těchto lesů vymírají. A to, že mne deštné pralesy stále tak zajímají, je bohužel fakt. Den co den si ničíme pralesy, které pojímají nejméně 50% všech druhů živočichů a zvířat na této planetě.

Pak přišel druhý díl vztažený k biopalivům, který měl varovat proti neomezené spotřebě těchto pseudoekologických paliv, jejichž používání vede ještě k většímu odlesňování deštných pralesů. Přeci jen omezení spotřeby palmového oleje je pro konečného spotřebitele mnohem více transparentnější a jednodušší než omezení biopaliv, jelikož konečný spotřebitel tankuje pohon do auta a není sto odhalit, do čeho se biopaliva přimíchávají. Biopaliva mohou znamenat rychlý konec deštných pralesů! A opět je v tom systém. Peníze, peníze a zase jenom peníze. To jsem doslova citoval to, co jsem napsal v druhém díle glosy se stejným tématem už skoro před rokem. V tu chvíli jsem byl opojen pocitem dokončeného tvaru.

A co dnes? Teď a tady? Máme únor 2017. Zase se nějaké věci v mém vidění světa posunuly dopředu, postoupil jsem o trochu dále a zároveň blíže svému středu, alespoň věřím. Vidím zde další a dokonce ještě větší nebezpečí než v předchozích dvou dílech. Krávy. Ano, slyšíte správně. Hodně mám toto nebezpečí spojeno s tím, že od června 2016 jsem se stal veganem. Je možné a nechci to zastírat, že si to beru moc osobně a není to třeba tak žhavé jako netransparentní biopaliva, nicméně abych teď a tady měl zase na nějakou dobu pocit dokončeného tvaru, tak mi dovolte zde napsat zase pár řádku ke kravám. Pojďme na to.

Celý příběh začíná u filmu Cowspiracy – Klíč k udržitelnosti, který si dává hlavní otázku a to, proč tak velké organizace jako GREENPEACE nebojují především pro omezení živočišné výroby, když dle OSN je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů právě živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec. Ví se to, ale nemluví se o tom. Proč? Nechci zde vyprávět děj celého filmu, nicméně to byl první zářez, aby to vůbec začalo ve mně pracovat. Poté u mně nastala fáze zájmu sledovat, v jakém prostředí je o krávy pečováno a namísto iluzivní naivní představy, kterou můžete vidět na níže uvedeném snímku, se mi dostalo odpovědi v podobě reálného snímku na dalším níže uvedeném snímku. A dovolil jsem si obrázky i dle tohoto zjištění pojmenovat.

TOTO JE SNÍMEK PRO PRODEJCE MLÉKA

 

 

 

 

 

TOTO JE REALITA!

Cílem této glosy není zde ukazovat praktiky, které jsou páchány na těchto nevinných zvířatech. To jsem již psal v glosách předešlých. Spíše pojďme do další fáze příběhu.

Nedávno se mi dostala do rukou příručka s názvem MENU PRO ZMĚNU, kde na jedné z posledních stran je statistika v podobě ekologické stopy potravin a jednoznačně na prvním místě je uvedeno, že na 1kg hovězího masa je zapotřebí 15 500 litrů vody, 7,9m2 využité půdy a 6kg krmiva! Pokud budeme počítat, že z krávy máme cca 400kg masa, tak to máme 3160m2 využité půdy. Tato rozloha odpovídá cca polovině fotbalového stadiónu a to se jedná o jednu krávu!

Zdroj této statistiky pochází od významné mezinárodní charitativní organizace OXFAM sdružující třináct národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě. Zhrozil jsem se při pomyšlení takových energetických výdajů na kilo „flákoty“, ale zároveň se zamyslel: Krávy potřebují něco jíst, potřebují se krmit. A kde vzít tolik krmiva? Když jsem začal hledat odpověď na tuto otázku na internetu, tak mne zaujala informace ze zdroje NÁŠ CHOV – viz zde, kde je konstatováno, že mezi nejvýznamnější zdroje proteinů v krmivech pro krávy je třeba počítat především se SÓJOU, která se dováží. Odkud se sója dováží? Když jsem si tuto otázku položil, tak jsem měl možnost otevřít dokument Hnutí Duha směrem k dovozu a vývozu potravin v ČR, kde se píše, že podstatnou část krmiva představuje sója pěstovaná v Jižní Americe, konkrétně Brazílii, Argentině…A už pomalu míříme k cíli, jelikož konkrétně v Brazílii se sója pěstuje na území amazonského tropického deštného pralesa, který měl dříve celou rozlohu 5 500 000 km2. Na pěstování sóji je třeba velkých osevních ploch, nicméně deštné pralesy tomu brání a tak se kácí. Zde je však naše planeta ještě více v ohrožení, jelikož poměr odlesněných ploch pralesů kvůli palmovému oleji vůči odlesněným plochám pralesů kvůli pastvinám pro hospodářská zvířata a polím se sójou do jejich krmiv je následující:

Na obrázku níže jsou uvedeny akry. Pro vysvětlení 1akr = 4 047m2 a můžete na něm vidět, kolik se vykácelo deštných pralesů kvůli palmovému oleji na levé straně a kvůli hospodářským zvířatům na straně pravé! Zdroj: Mongabay

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jinak z toho grafu jasně vyplývá, že kvůli krávám, jako hlavnímu zastupiteli hospodářských zvířat, se vykácí cca 5x více plochy deštných pralesů než díky palmovému oleji!

Jinak pokud jsem dobře počítal , tak 136 000 000 akrů zdevastované plochy díky hospodářským zvířatům odpovídá jedné desetině rozlohy amazonského deštného pralesa! Ničíme si přírodu den po dni a následky chování nás jako lidstva už teď má NEVRATNÉ následky pro budoucnost naší planety. To, jak kácení deštných pralesů narušuje ekosystém, jsem již psal v předchozích dílech, nicméně tato glosa je především o tom největším zabijákovi deštných pralesů, a tím jsou krmiva pro hospodářská zvířata a plocha pro hospodářská zvířata samotná!

A co by mělo tedy výzvou pro nás? Výrazně omezit konzumaci živočišných produktů! Od hovězího masa počínaje až po mléčné výrobky konče. To je samozřejmě výzva pro všechny ty, co se nechtějí vzdát konzumace masa či mléčných produktů. Tímto příspěvkem nechci rozhodně nikoho nutit, aby přešel na veganskou stravu i přes fakt, že ji určitě doporučím, nicméně jde o varování směrem k tomu, že naše planeta umírá a pokud to půjde tímto způsobem dále, tak za třicet, čtyřicet let bychom zde mohli všichni chodit snad už jen v plynových maskách. A teď budu citovat jednu výzvu: „A pokud to nechcete udělat kvůli sobě, myslete na budoucí generace, tedy případně i vaše děti“.

Planeta opic je v ohrožení ….palmový olej, biopaliva a živočišné produkty…umírá! Budeme na tom společně pracovat a nebo si budeme užívat našich MATRIXů a necháme to být?

Daňová optimalizace jako sebevražda svobodné společnosti

Britské Listy: „ve středu 2. 2. 2017 jsem na Radiožurnálu po poledni poslouchal analytičku Janu Klímovou, která líčila, jak bylo možno se ještě před pár lety vyhnout daním: nakoupit spoustu akcií, z nichž každá měla hodnotu jedné koruny, a tedy při přepočtu daně z jedné koruny za jednu akcii se daň zaokrouhloval na nulu – a jak víme, i miliarda krát nula je nula.“ – Dodávám – jen mě napadá, co s tím měli ti chudáci práce – každou akcii za korunu zaknihovat. Více zde.