Rokycanská Sokolovna – věc veřejná

Rokycanská sokolovna je uzavřená kvůli dřevomorce ve střeše a stropech, restaurace od ledna 2017 bez nájemce, fungující tělocvična v přístavbě, kde probíhají cvičení včetně přípravy na slet,  je již týden zavřená kvůli havárii kotelny.  Město převzalo 1. března 2018 budovu (movitý i nemovitý majetek) od TJ Sokol i s dluhy a nyní řeší, co s budovou dál.

V úvahu přicházejí tři možnosti: nejnutnější oprava a zprovoznění, kompletní rekonstrukce nebo demolice a následně výstavba nové budovy.

V republice je 1200 sokoloven a jak píše Vladimír Klepáč 10.3. 2018 v Právu,   téměř všechny potřebují mnohamiliónovou investici. Cituje architekta Michala Doležela, že „šanci přežít mají sokolovny jen v případě,  že se znovu stanou v první řadě komunitními centry, v nichž se budou střídat rekreační sportovci s divadelníky, amatérskými tanečníky, muzikanty, pořadateli plesů, hodů a různých oslav.“

Zdali takovému zadání vyhoví rokycanská sokolovna, je otázka, které bychom se chtěli věnovat.

 

Pozor! Bílá tvář přichází.

V době, kdy Divoký západ začínal ustupovat před civilizací, přichází na americký kontinent s dalšími imigranty také německý inženýr jménem Karel May. Čeká na něj místo zeměměřiče u železniční společnosti Pacific Railroad, která staví trať napříč americkým kontinentem. Jenže na nadšeného muže, okouzleného přírodou a možnostmi nového světa, čeká také rozčarování z barbarismu osadníků, kteří si uzurpují právo na půdu, jež patří původním obyvatelům.… Toto je citace z obsahu filmu Vinnetou: Nový svět (E01), který jsem nedávno shlédl. Měl jsem možnost vidět trochu jiného Vinnetoua, než na jakého jsem byl zvyklý, když jsem chodil ještě na základní školu.

Na tomto filmu mne zaujalo, že osadníci, kteří přijdou do nového světa, si chtějí vzít zemi, která patří původním obyvatelům. Co to bylo za lidi, kteří jen tak přijdou na americký kontinent a chtějí něco, co není jejich? Jak to bylo opravdu s tím americkým kontinentem?

Nebylo tak těžké najít kdekoliv na internetu informace, že původními obyvateli Ameriky byli před Kryštofem Kolumbem a jeho objevením nového světa indiáni. To byli praví Američané! Měli svou půdu, své přírodní bohatství, své zvyky, svou kulturu. Ale od slavného objevení Ameriky již zmiňovaným Kryštofem Kolumbem začala, říkejme tomu odborně,  Evropská kolonizace Ameriky. Co si pod tím můžeme představit? Bílé tváře tak zvaných civilizovaných Evropanů obsazovali postupně indiánská území za účelem touhy po bohatství,  půdě a novém životě tam, kde je nikdo nevítal. Indiáni byli zabíjeni, dáváni do otroctví a zajímavý je fakt, že k výraznému poklesu indiánské populace došlo i v důsledku rozšíření evropských infekčních nemocí!

Rok 1776, přesněji 4.července, vznikají Spojené státy americké. Vivat! (Pozn. autora: Myšleno silně ironicky:-(). Co je dobré si též připomenout, je osoba sedmého amerického prezidenta Andrewa Jacksona, jež nepovažoval indiány za právoplatné občany a který podepsal zákon o nuceném vystěhování Indiánů z jihovýchodu do oblastí za řeku Mississippi, respektive vyhnal je ze své rodné země, abychom byli přesní.

Čísla historiků se liší, ale počet těch indiánů, kterých se týkala genocida od imigrantů, se točí kolem 100 miliónů! A teď se na tím pozastavme. Vám patří zem,  zvěř, bohatství přírody,  zlato a teď přijdou nějací přistěhovalci, kteří chtějí to, co máte vy, nakazí vás chřipkou, dýmějovým a plicním morem, na který nejste imunní, začnete vymírat a je to. Zbytek divochů byl pozabíjen nebo dán do otroctví. Pozor! Bílá tvář přišla, je zde nový svět! Tito přistěhovalci nebo imigranti se v již zmíněném roce 1776 nechali jmenovat jako Američané!

Je třeba si připomenout, že Kryštof Kolumbus objevením indiánské kultury spustil doslova hlad lidí přicházejících z Evropy, kteří vtrhli do těchto do té doby panenských míst přírody za účelem touhy po bohatství. Byli to lidé opravdu nízkých mravů a likvidovali postupně jednoho „divocha“ za druhým. Tato genocida trvala až do začátku 20.století, kdy byla i těmto původním obyvatelům přisouzeno americké občanství, což osobně považuji za výsměch.

Proč vůbec píšu tuto glosu? Přiznám se, že hlavním důvodem je můj strach, obava z USA. Pokud se koukneme zpět na výše uvedené řádky, tak není pochyb, že USA založili lidé, kteří šli na americký kontinent za bohatstvím přes mrtvoly, tito lidé se nazvali Američany a jsou na to náležitě hrdí. Nenastala žádná sebereflexe příkoří, které vykonali, žádná omluva za genocidu původních obyvatel. Toto považuji za velmi nebezpečné! Navíc USA se pyšní terorismem, zločiny a válkami, které je možno podrobně vidět zde.  Kdo chce tento seznam zpochybnit? Zde je jasné, že pro Američany je normou a normální dobývat jim nepatřící území, zabíjet a oslavovat to jako vítězství. Oni jsou ti, co se neustále rozpínají a pokouší se ovládat Svět. Oni jsou ti, kdo určují, koho válečně napadnou, komu prodají zbraně, aby uspokojili své vlastní zájmy po moci, zdrojích a bohatství. Jsou ostatně největšími vývozci zbraní na Světě a tudíž i těmi, kdo na zbrojním průmyslu nejvíce vydělává, když aktivují další války a konflikty.

Američané mají svého Mickyho Mouse možná na povrchu, ale historicky v sobě nosí svého DARTH VADERA (pozn.autora: Kdo je  DARTH VADER-viz zde), který se nechal strhnout na temnou stranu síly a jde mu o moc a nadvládu. Osobně bych byl velmi potěšen, kdybych se dožil toho, že se USA minimálně omluví za genocidu indiánů jako to udělala třeba Kanada-viz zde.  Zatím je to však pouze má utopie.

Zmocňuje se mne lítost nad krvavým osudem těch skutečných Američanů. Odpočívejte v pokoji. Howgh.

 

Časovaná bomba exekuce se týká více lidí

Pohroma, kterou zavinil děravý právní řád (možnost, aby dluh o pár stovkách  narostl podvody na desetitisíce), nízká finanční gramotnost lidí a chamtivost soukromých exekutorů, se prý týká více jak osmi set tisíců lidí postižených exekucí. Ve skutečnosti se týká více lidí – vždyť mnohdy jde o rodiny, které trpí exekucí svého člena! A to je skutečná časovaná bomba!

O čem mluví Okamura, když mluví o Letech

píše Apoléna Rychlíková na A2larmu.cz. „Trvat na historické pravdě o romském holokaustu je podstatné. Právě z historie totiž víme, že nespokojenost lidí se primitivním anticikanismem a rasismem nikdy nevyřeší,“ dodává na závěr.

KRÁLÍK V KLECI

Pevná klec. Začíná ráno. Vstávám v kleci, kde jsem rád. Mám kolem sebe vše, co potřebuji pro to, abych se zabavil. Jako králík jsem ve svém. Pak otevírám klec a přecházím do klece s kolečky a jedu do další klece. Zde potkávám další králíky a snažíme se zabavit tak, aby nás činnost v kleci co nejvíc bavila. Uběhne nějaký čas a opět nastupuji do klece s kolečky a jedu do další klece. Tady jsou králíci, se kterými často běháme, blbneme, a pak…. A pak? Rozloučíme se a já jedu do své noční a ranní klece, kde jsem nejraději. Potkávám zde svou paní králíkovou a je nám dobře. Klec. Den končí.

Výše uvedenou metaforu jsem uvedl jako odraz toho, jak vidím svůj život. Jako „králík“ jsem se rozhodl žít střídměji. Bojuji za to, aby skuteční králíci nebyli v klecích, nicméně sám jsem ten králík, co klece dobrovolně navštěvuje:-(:-). Někteří králíci mi dali naději, že záleží pouze na tom, jak se na svět dívám. Souhlasím. Každý to má jinak. Někomu stačí chroupat mrkev a je šťastný, někdo se stará o svou králičí rodinku a je šťastný. A někdo jen prostě je. Co hledám? Teď přesah, něco více. Netoužím po tom vyletět do vesmíru a jít mimo všechno dění. Mé místo je zde, na zemi.

Najít svůj osobní střed, kde si nebudu dávat žádné otázky na to, jaký je svět kolem mne, jelikož dosáhnu své vnitřní osobní spokojenosti sama se sebou. A to je mé přání do nového roku 2018.

Vidím momentálně svět kolem sebe zavřený do klecí konformismu, zaběhnutého pohodlí, násilí a nezodpovědnosti.

A tímto bych chtěl popřát také vám všem, co se cítíte uvězněni v sobě samých, abyste v novém roce též našli svůj středobod osobní vnitřní spokojenosti naplněné štěstím, zdravím a láskou.

Co může být více než to, dosáhnout radosti ze sebe sama? Tak to vidím. Pak věřím, že se klec rozlomí a ztratí svou pevnost! Už nebude.

Rozlomená klec. Začíná ráno….

Otevřený dopis zastupitelům města Rokycany

Vážení zastupitelé,

v souvislosti s Vaším rozhodováním o budoucnosti stávající budovy Sokolovny uvádíme – pokud provoz budovy převezme Město Rokycany, bude se jednat o důležité rozhodnutí, které udrží v našem městě kulturu a sport pro občany, ale zároveň bude znamenat pro město i roční zátěž řádu milionů Kč. Proto byste měli pečlivě zvážit hospodárnost vašeho rozhodnutí. Z toho důvodu předkládáme argumenty pro stavbu nové budovy místo staré Sokolovny, která je nyní v havarijním stavu:

– starou budova znehodnocují přístavby, hlavní sál působí ponuře, přes těžkopádné sloupy podloubí není pořádně vidět na parket, budova obsahuje mnoho nevyužívaných místností, které zvyšují náklady na provoz kvůli nezbytnému temperování,

– množství ozdobných prvků a říms na fasádě a její členitost tvoří tepelné mosty a ty vedou k únikům tepla, budovu bude obtížné zateplovat,

– odhadovaná cena rekonstrukce budovy 114 let staré se může zvýšit, tak jako se stalo v případě rekonstrukce ZŠ Ul. Míru (odhadovaná 90 mil., konečná cena téměř o polovinu vyšší), podobná je zkušenost s rekonstrukcí sokolovny v Pardubicích,

– pokud bude ponechán vnější plášť budovy, jistě nevydrží ještě dalších sto let jako nová budova (drolící se a rozhašené pojivo nosných zdí, destruované izolace a stavební prvky, skrytá a vše prorůstající houba), opět jako příklad může sloužit ZŠ, kde byly za rok po rekonstrukci plesnivé sklepy,

– rekonstruovaná budova nebude mít nikdy užitnou hodnotu stejnou jako nová budova.

Za celou dobu dvaceti osmi let trvání demokratického zřízení nebyla v Rokycanech vyprojektována a postavena žádná reprezentativní a moderní městská budova. Nyní máte možnost postavit budovu, která by splňovala požadavky na kulturní i sportovní vyžití, a současně by reprezentovala Rokycany jako moderní město. Víceúčelová hala a budova budou mnohonásobně více využívány nežli v minulosti. Hala poslouží kulturním akcím a také zájmovému sportovnímu využití, sportovním utkáním, popřípadě školám.

Provoz nízkoenergetické, inteligentní budovy (automatická regulace teploty i jednotlivých místností, osvětlení, klimatizace i omezení CO2, elektronické zabezpečení ad.), vybavené obnovitelnými zdroji energie, povede k mnohem nižším nákladům, nežli provoz budovy historické.

Je jisté, že i patrioti, pro které je Sokolovna součástí jejich života, ocení časem moderní budovu, která může být co do velikosti třeba skromnější, ale architektonicky a užitně hodnotnější nežli budova současná. Že přistoupí k sokolovně nikoliv jako ke skanzenu, ale jako k živoucí budově, sloužící nejen současným potřebám, ale i předjímající požadavky doby budoucí.

Poměr doby životnosti budovy s přidanou hodnotou užitnosti k ceně ovlivní kladně, jak doufáme, vaše rozhodnutí ve prospěch stavby nové budovy.

Za Klub Svobodných demokratů Rokycany z. s.

Ing. Petr Hlávka, předseda Rokycany 10. 12. 2017