Adventní koncert vážné hudby v kostele CČE

Žáci akordeonové třídy ZUŠ v Rokycanech jsou víc než dobří muzikanti.

Vystoupili v polovině druhého týdnekaždoročního čekání na narození malého Ježíška v evangelickém kostele v Jiráskově ulici v Rokycanech za účasti necelých padesáti diváků. Výtěžek z dobrovolného vstupného budevěnován na opravu střechy modlitebny.Farní sbor vedený jáhnem O. Pellarem zorganizoval koncert ve spolupráci se zdejší Základní uměleckou školou. Vystoupili na ním žáci a jejich hosté z akordeonové třídy Zdeňky Reindlové: J. Jacko, T. Kolesárová, J. Melcr, A. Říhová, E. Kočková, J. Kočková, E. a A. Benetková, P. Čejka, V. Vichr, a M. Neumannová (hoboj a zobcová flétna) a P. Janovičová (varhany). Mladí muzikanti přednesli s nasazením a velkou radostí skladby G. F. Händla, A. Caldara, F. X. Brixiho, J. S. Bacha, G. Frescobaldiho, A. Michny, J. Segera a  úpravy vánočních koled z  barokních kancionálů J.Krčka. Působivá hudba s dobrými pěveckými a nástrojovými výkony vytvořila pravou předvánoční atmosféru. Jáhen O. Pellar doprovodil celý program vstupy z Evangelia sv. Lukáše a vlastním komentářem.



Posluchači adventního koncertu. (foto: if)

Položili jsme oběma hlavním organizátorům několik otázek a dostali jsme od nich odpovědi, které tu předkládáme naší veřejnosti:

Paní učitelko Reindlová, jaké máte pocity po koncertu svých žáků? Jste spokojená s jejich výkony?

Jsem a i pocity mám krásné. Byla jsem moc ráda, že jsme si tu mohli zahrát, je tu nádherná akustika.


Udivily mě výkony vašich žáků a zaujaly mě usměvavá děvčata Renata a Eva Benetkovy, jsou to dvojčata a sestry?

Dvojčata nejsou, ale sestry a narodily se jen dva roky po sobě, mladší Renata už studuje konzervatoř prvním rokem. Bude z ní profesionálka. Eva vás asi zaujala i svým zpěvem?


To jste vystihla. Ale musím vám říci, že ne méně se mi líbil pěvecký přednes Andreji Benedové a Evy Kočkové. Mohla byste aspoň jednou větou charakterizovat motivace a budoucnost vašich žáků?

Nejstarší moji žáci zde u mě studují už jedenáct let a letos končí. Vím jistě, že kvalitní hudba je bude provázet už celým životem.


Pane Pellare, jste jáhnem sboru Českobratrské církve evangelické v Rokycanech už pátý rok. Jak jste byl spokojen s Adventním koncertem a publikem, které se vám tu sešlo?

Z našeho sboru tu bylo asi dvacet lidí, jsem rád, že přišli další hosté, náš koncert měl ale malou publicitu. Nevím, kolik jste napočítal vy lidí celkem, já 44.


Jak jste spokojen sám se sebou?

(Smích.) To je moc těžká otázka. (Smích.) Já nevím, vždycky jsem z toho, když mám mít těžké kázání, velice rozpačitý.


Myslíte, že kázat je vaše silná stránka?

Není. V osobním kontaktu jsem lepší.


Já vás pochválím: Líbila se mi promyšlená vyváženost božího slova a muziky. Nemyslíte si ale, že to bylo pro přítomná děcka dost těžké to vydržet a všechno to pochopit?

Přiznám se vám, že tolik dětí mě tu zaskočilo. Nepočítal jsem s tím. Je to asi moje chyba. Kdybych to předvídal, šlo to udělat jinak. To určitě.


Zdá se mi , že v Rokycanech zatím sbližování křesťanských církví – ekumenismus – moc nekvete? Co si o tom myslíte?

Funguje, my tady máme u nás v podnájmu ještě další dvě církve, které se tu shromažďují.


Ale katolíci stojí trochu stranou, nezdá se vám?

Katolíci zde ve městě stojí trochu stranou, to je složitější.

19. prosince večer v přeplněném evangelickém kostele Rokycanova sboru zazpíval smíšený pěvecký sbor Cantate českou mši vánoční Hej, mistře Jakuba Jana Ryby. Čistotou přednesu, barevností hlasů a citlivým, až dojímavým vyjádřením vznešeného náboženského tématu, pod vedením sbormistra Dr. Jiřího Frolíka, za doprovodu varhaníka Vladimíra Růžka a kmenových i hostujících sólistů, to byl spolu s dalšími přednesenými koledami a skladbami umělecký vrchol adventního očekávání na narození malého Ježíška v našem městě. Děkujeme za hluboký zážitek.