Co jedli naši předchůdci?

Nedávno jsem vedl sofistikovanou diskusi se svým kamarádem na téma JE ČLOVĚK OD PRADÁVNA VŠEŽRAVEC NEBO NE? A tak tomu chtěl osud, že právě kamarádovi se dostala do rukou kniha JAK VZNIKL ČLOVĚK od Vratislava Mazáka a následně mi ji předal, ať si jí pročtu…, že budu chytřejší pro naše další diskuse u piva:-). A tak jsem ji přečetl celou a vymačkal jsem si z ní to nejdůležitější pro odpověď na otázku, která je titulkem samotné glosy. Jinak pro nezkreslenost přímo ty níže uvedené odstavce v mnohém cituji.

Co jedli tedy naši předchůdci? Pokud bychom vycházeli z této otázky, tak našimi předchůdci byli hominidé (primáti, tzv. „lidem podobní“, lidoopi). Americký vědec dr. Clifford J. Jolly z Newyorské university přišel se dvěma hominizačními fázemi vývoje hominidů.

První fáze hominidů bylo tzv. období požíračů semen – tzv. seed eaters, jelikož tito primáti žili nejprve v pravidelně zaplavovaných bezlesých a travnatých terénech poblíž tropického pralesa a potravou jim byla především semena trav a jiné tvrdé části rostlin. Příležitostně jedli i drobné živočichy jako například hlodavce, k čemuž jim pomáhala především jejich manuální zručnost. Nicméně v této fázi byli naši předci především sběrači.

Druhá fáze hominidů je již nazývána fází tzv. humánních hominidů, kde už se začaly projevovat změny například v chrupu a ústní dutině. Hominidé se začali více sdružovat, začalo docházet k větší kooperaci mezi tlupami, začal fungovat sociální systém rodinné tlupy vedené silným samcem a začal se zdokonalovat vzájemná komunikace. To vedlo k tomu, že zuby se začaly v poměru k první hominizační fázi relativně zmenšovat. Dále se začala vzpřimovat postava, uvolňovaly se tak ruce a tím rostla manuální zručnost při sběru potravy, ale i v pravidelném používání nástrojů, především obranných zbraní. Tyto změny byly podle dr. Jollyho vyprovokovány i nepříliš velkými klimatickými změnami, jež měly za následek výraznější sezónnost a tím
i sezónní kolísání v množství dosažitelné potravy. To vedlo k větší orientaci na živočišnou složku potravy a k tomu, že se z našich předků v druhé hominizační fázi začali stávat i lovci, tudíž všežravci.

Co je však zajímavé na hominizačním modelu dr. Cliffa Jolyho je fakt, že představil naše dávné předky nejprve jako prozaické požírače semen, trpělivě a obratně vybírající zrna z klásků trav. Nebyli to tedy žádní chrabří lovci. Lovci se stali později a zde je dobré připomenout, co též cituji z knihy, že nedělejme si o loveckých schopnostech člověka příliš velké iluze, jelikož výzkumy primitivních etnických skupin ukázaly, že podíl živočišné potravy opatřené lovci není nikdy tak velký, aby pokryl spotřebu potravy lovecké tlupy či kmene. A budu citovat dále, více než 50% potravy tvoří složka rostlinná. Bez rostlinné potravy by naši předci vymřeli hlady.

Pokud půjdeme dále v této knize, tak se již dostaneme k „prvnímu Adamovi“, což byl HOMO HABILIS objevený dr. Louis S.B. Leakeyem. Dále mne zaujala část v knize, kde se píše o pitekantropech a sinantropech, kteří si již vyráběli primitivní kamenné nástroje jako třeba sekáče, sekery, škrabadla, kyje, ostře zašpičatělé větve apod., aby mohli lovit a z nálezů kostí bylo ukázáno, že sedmdesát procent jejich kořisti tvořili převážně jeleni.

Další zajímavostí, kterou jsem v této knize objevil, bylo časové znázornění předpokládaného vývoje našich předků:

4 milióny let a dále – Požírači semen a nebo také SEED EATERS
2 milióny let – „První Adam“ a to HOMO HABILIS
1 milión let – Člověk vzpřímený a to HOMO ERECTUS

A směrem ke člověku vzpřímenému lze poznamenat, že se stal jednoznačně dominantním druhem všech předchozích hominidů, jelikož zdědil po svých předcích nebývalý rozvoj mozkové činnosti, utváření ruky, způsob sociálního života, schopnost vyrábět nástroje, schopnost se neustále adaptovat více k nejrozmanitějším podmínkám vnějšího prostředí.

Pokud půjdeme dále, tak už se dostaneme k vyspělé formě člověka HOMO SAPIENS SAPIENS, který se již dá považovat za tu nejvyspělejší formu našich předků používající široké spektrum ostrých nástrojů při lovu velké zvěře.

Dovolil bych si citovat ještě poslední zamyšlení z knihy: „Všechny doklady o materiálních kulturách pravěkých lidí přesvědčivě dokazují, že člověk se od samého počátku snažil silou svého intelektu nežít ve životním prostředí pasivně, že usiloval o to, aby je ovlivnil a změnil ke svému prospěchu. Teprve budoucnost však ukáže, zda je intelekt lidstva jako celku dostatečně velký, aby dokázal čelit i všem negativním důsledkům snah o ovlivnění a změnu životního prostředí, jež se tak markantně projevují právě v dnešní civilizaci. Naše pojednání o historickém vývoji člověka tedy končí.“

A na toto zamyšlení bych si dovolil navázat svými úvahami o dnešním žijícím člověku 21. století, kterého bych nazval člověkem konzumním – HOMO DOLOR. A jak jsem k tomuto došel?

Pokud se podíváme na výše uvedené úryvky, tak naši předchůdci nejdříve sbírali a jedli semena, později si začali dělat nástroje, aby mohli lovit zvěř a z toho měli jídlo a ošacení. A teď si pojďme říci po pravdě směrem k poslední kurzívou poznačené citaci, co si vzal dnešní člověk konzumní od svých předchůdců? Nic. Sbírá semena – oříšky – možná někde občas, ale loví maximálně v supermarketech, hypermarketech a obchodních centrech! Někteří lidé konzumní dokonce tvrdí, že jsme lovci. Tak nenechme se prosím vysmát :-)! Kdo si dnes umí vlastnoručně připravit nástroj, aby mohl zabít zvěř? Kdo umí zvěř vystopovat, zabít, pak tu zvěř stáhnout z kůže, připravit k jídlu a ze zbytku udělat ošacení a nástroje. Kdo to umí? Kolik takových borců na celé planetě je? Ne, ne HOMO DOLOR pouze konzumuje, konzumuje a zase konzumuje a nezajímá se o souvislosti.

A navíc pokud se podíváme na celý článek, tak ten byl o tom, zda je člověk všežravec či ne, takže zda již od počátku jedl či nejedl maso. Nicméně člověk konzumní si vymyslel například ještě takový nesmysl, jako pít mateřské mléko jiného živočišného druhu jako třeba krávy. O mléku, potažmo mléčných výrobcích a dalších nepřirozenostech ve stravě nebyla v celé knize JAK VZNIKL ČLOVĚK ani řeč. Co tím chci říci? To, že určitě není cílem se vracet do podoby HOMO ERECTUS, běhat po lesích a lovit zvěř, to už opravdu asi nepůjde. Nicméně mělo by dle mého názoru jít o to, a zde použiji poslední citaci, zapojit intelekt tak, abychom se jako lidé konzumní HOMO DOLOR svým slepým konzumerismem nevyhubili. Ono totiž odříznutí se od našich původních kořenů, přírodního cítění a zdravých instinktů, se nám může hrubě nevyplatit. Copak planeta, ta si nějak poradí, ale co my lidé, jak dlouho zde ještě budeme?

3 odpovědi na “Co jedli naši předchůdci?”

  1. ahoj Pavle, souhlasím s tím, že čistý konzum není nic moc, ale pokud se vrátíme ke sbírání semen, tak se nás uživí tak možná 20 milionů celosvětově a budeme se dožívat necelých 30-ti let, jako naši předchůdci…:) Třeba pak budeme rádi, že nás sežere medvěd, kterému nikdo neřekl, že žrát malé děti je ošklivé – namísto toho abysme museli čekat až nám ve třiceti vypadají zuby a zbytek smečky nás nechá umřít před jeskyní, protože už k ničemu nebudeme…:)

    1. Ahoj Tome,
      směrem k Tvé poznámce bych uvedl, co jsem uvedl ve článku:

      „O mléku, potažmo mléčných výrobcích a dalších nepřirozenostech ve stravě nebyla v celé knize JAK VZNIKL ČLOVĚK ani řeč. Co tím chci říci? To, že určitě není cílem se vracet do podoby HOMO ERECTUS, běhat po lesích a lovit zvěř, to už opravdu asi nepůjde. Nicméně mělo by dle mého názoru jít o to, a zde použiji poslední citaci, zapojit intelekt tak, abychom se jako lidé konzumní HOMO DOLOR svým slepým konzumerismem nevyhubili.“

      V tom článku mi jde hlavně Tome o varováni, ze konzum, pokud půjde v té podobě, co jde teď, tak nás vyhubí a neskončíme před jeskyní, ale ve svých domech. To je samozřejmě můj náhled. HOMO DOLOR je pro mne konečná:-(

      Ahoj.

      Pavel

Komentáře jsou uzavřeny.