Rokycany – čtvrť Rašínov

V Rokycanech bydlím již přes půl století. Po celou dobu se setkávám s občany našeho hezkého okresního města se starou zajímavou historií, kteří tápou nebo nevědí, proč má jedna čtvrť Rokycan název Rašínov. Třebaže je to název neoficiální, velmi dobře se vžil a od dvacátých let minulého století je stále běžně používán.


Alois Rašín. Foto: http://www.vse.cz/veda/rasin.php
Pojmenování Rašínov vzniklo na počest prvního ministra financí Československé republiky JUDr. Aloise Rašína, kterému se podařilo v mimořádně krátké době (zemřel na následek atentátu v roce 1923) upevnit měnu nového státu. Vznikaly tak také příznivější podmínky pro výstavbu rodinných domků: Rašínov vzniká jako plánovitě založené předměstí inspirované dobovým ideálem zahradních měst. Doufejme jen, že mu ani v současné době nebude zeleně ubývat. Bližší informace k návrhu pojmenování nemám.

Oblast Rašínova sahá na severu až ke kolejišti železniční tratě, na východní straně k areálu základní školy Čechova ul., na jihu k areálu nových kasáren a na západě ke korytu Rakovského potoka.

Rašínov se rozkládá nejvíce na území třetí městské části (Plzeňské předměstí) s výjimkou zástavby podél Švermovy ulice, která leží ve druhé městské části (Nové Město), ale charakterem zástavby je součástí Rašínova. To se týká i oblasti zástavby v ulici Na Okrouhlici.

V obecném povědomí obyvatel Rokycan bývá někdy do Rašínova řazeno i území za Rakovským potokem, které je charakterem zástavby (převážně rodinné domky) Rašínovu podobné.

Připomeňme si osobnost JUDr. Aloise Rašína, po kterém byla významná část Rokycan pojmenována.

Narodil se 18.října 1867 v Nechanicích u Hradce Králové a zemřel 18.února 1923 v Praze. Jeho otec pracoval v Nechanicích jako pekař a rolník. Rašín studoval gymnázium v Novém Bydžově, v Broumově a v Hradci Králové. Práva vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze v r.1891. Politicky se angažoval již na univerzitě. Během svých studií sympatizoval především s mladočechy.
Roku 1894 byl odsouzen v procesu s takzvanou Omladinou na dva roky do vězení a vězněn na Borech. Amnestován byl v r.1895 a vrácen mu byl i titul doktor práv. V roce 1911 byl za Klatovy zvolen do Říšské rady.

Začátkem první světové války se aktivně zapojil do odboje jako člen organizace Maffie. V roce 1916 byl odsouzen za velezradu a vyzvědačství k trestu smrti. Od popravy ho zachránil nástup císaře Karla I. na císařský trůn.
Podílí se na vzniku České státoprávní demokracie a stává se členem předsednictva Národního výboru.
Po vzniku Československa 28.října 1918 jako autor textu prvního zákona (ústavy) vyhlašuje spolu s dalšími politiky samostatný stát.
Stává se ministrem financí do července 1919 a získává pověst budovatele státu a stabilizátora rozvrácených státních financí. Na jaře 1919 provádí na základě zvláštních pravomocí úspěšnou měnovou reformu. Podporuje politiku rozpočtové úspory. Je posuzován jako lidový, citlivý člověk s pevnou vůlí.

Byl vlastenec a známé jsou jeho výroky: „Za práci pro vlast se neplatí“ a také „Pracovat a šetřit.“ (Škoda, že se podle nich v dnešní době neřídíme.) Tyto zásady sám uplatňoval. Traduje se, že na upozornění svého tajemníka, aby si nechal ušít nový oblek odpověděl, že na to státní pokladna ještě nenašetřila. (Dnes to zní jako anekdota o prosťáčkovi.) Alois Rašín se stává pátého ledna 1923 obětí atentátu. Byl zákeřně střelen do zad u svého bytu v Žitné ulici členem komunistické strany, anarchistou Josefem Šoupalem. Umírá osmnáctého února.

Z uvedených informací je vidět, že má městská část Rašínov pojmenování po významném, pracovitém a zásadovém člověku a může si toho vážit.