Občanské sdružení ? Lidé přírodě ? ve spolupráci se SZ Plzeňského kraje zahájilo chov zajíce polního v zajetí, tedy dosud volně žijícího druhu ( zajíc evropský - Lepus europaeus Pallas). Dobrovolně vstoupilo do Asociace chovatelů zajíců v Čechách a na Moravě a tím si zajistilo koordinovaný geneticky kvalitní průběh chovu.
Jistě si položíte otázku , proč zrovna zajíc. Stavy zajíce polního neustále klesají a pokud tento trend bude pokračovat, pak se můžeme dočkat toho, že budeme zajíce dalším generacím ukazovat jen a jen na obrázku. Tento stav je velmi znepokojivý. Proč se tak razantně stavy zajíce snižují ?
Na stavy zajíce působí negativně několik faktorů.
Především je to zemědělská velkovýroba a především pak chemizace zemědělství, která má na zajíce katastrofální dopad. Nadměrné používání pesticidů a jiných chemických látek de facto přerušují potravní řetězec a druhy následující tedy musí zákonitě hynout. Nedodržují se agrotechnické lhůty a koncentrace při aplikaci chemických látek. Chemií se zabíjí půdní organismy a půda se stává chemickou, tedy absolutně bez humusu, tedy mrtvou. V současné době se stále ještě projevuje zatížení populace živočichů DDT a jeho deriváty, přestože jeho používání bylo v zemědělství zakázáno v roce 1974. Stupeň kontaminace sice klesá, ale vlastní zátěž organismu se přechodem na formu DDE stala doživotní a přenáší se dokonce kongenitálně na budoucí generaci.
Vrcholem této činnosti bylo používání rtuťnatých solí, kterými se mořila osiva. Ta se po vyklíčení stala potravou, mimo jiné i kojících zaječek. Výzkumy prokázaly, že docházelo k přenosu rtuti, prostřednictvím mléka zaječek, do plodů. Zajíčci byli otráveni mlékem vlastní matky a zákonitě hynuli. Naštěstí byla tato nesmyslná technologie zakázána. Je třeba zdůraznit, že ekologicky není nebezpečný vlastní úhyn, i kdyby šlo o poměrně velkou část populace, mnohem větší nebezpečí představuje dlouhodobé působení chemických látek na organismus.
Stejný vliv na stavy zajíců má mechanizace zemědělství . Vysoké pojezdové rychlosti, široký záběr zemědělských strojů doslova devastují stavy zajíců. Problém mechanizace zemědělství, ve vztahu ke stavu zaječí zvěře, se dá řešit nacházením ochranných prostředků.Chemizací zemědělství však hrozí menší či větší ekologické katasrofy.
O obrovských lánech , kde zajíc nenachází úkryt ani potravu, už ani nemluvíme. Zajíci neprospívá stále se zvyšující doprava, imise, migrace obyvatelstva za rekreací, budování průmyslových zón a stále se rozrůstající trend bydlení.
Velikým problémem se stává dostupnost pitné vody. Dnes těžko najdete kvalitní vodu, která by zajíci a nejen jemu, nebůsobila újmy na jeho organismu. Dnes voda v přírodě obsahuje mnoho škodlivých chemikálií, které aplikují zemědělská družstva při požadavku neustálého zvyšování výnosů. Odvodňováním voda z mnoha míst úplně zmizela. ( v době kojení vypije zaječka až 1/2 l vody za den )
Co tedy můžeme pro zajíce udělat.
Prosazovat budování remízů a biozón, kde se hnojí výhradně organickými hnojivy. Prosazovat celoroční hájení zajíce polního. Celoročním přikrmováním zabránit potravinovému strádání. Zajíc potravinově strádá nejen v zimě, ale i v létě, kdy po sklizni a následných orbách nenachází dostatek potravy. Budovat zvěřní políčka, která zajistí zajíci dostatek potravy po celý rok. Odchovem zajíce polního v zajetí a následným vypouštěním do volné přírody posilovat stávající stavy. Tlumit predátory jako je liška, jezevec, ale i toulavé kočky a psi. Prosazovat ekologické motivy při tvorbě územních plánů obcí, měst a vyšších územních celků, počítat tedy ze zajícem při tvorbě krajiny. Zajíc potřebuje vytvoření podmínek pro přežití, které mu musí zajistit člověk. Toto je jen zlomek péče, kterou zajíc potřebuje.
Co možná o zajíci nevíte.
V době, kdy dochází ke snižování populace zajíce, metají zaječky novou generaci s převahou malých zaječek. Příroda tedy upřednostňuje zachování rodu. Bude však příroda sama na tento úkol stačit ?
Zajíci mají jednu neobvyklou schopnost. Samice tohoto obyvatele našich polí je schopna v době březosti přijmout ještě další oplozená vajíčka. Je tedy schopna SUPERFETACE.
I Z TOHOTO DŮVODU SI ZAJÍC POLNÍ NAŠÍ PÉČI URČITĚ ZASLOUŽÍ.
Miroslav Ryba, předseda krajské organizace Strany zelených Plzeňského kraje.