Archiv autora: Pavel Ploch

Dovolím si na pár řádcích krátké zamyšlení kolem současné situace, kdy celý svět bojuje proti koronaviru resp. jak se na tuto událost dívám a čeho se obávám. Pokračovat ve čtení „Takové koronavirové zamyšlení“

Fracek ze Švédska, co nechodí do školy… Autistka s aspergerovým syndromem kecající do dění planety… Extrémistka bijící se za fungovaní celého světa, ale pije z plastových kelímků!…Fuuuj! Neposlouchejte jí! Koho? No Grétu, přece! Pokračovat ve čtení „NEPOSLOUCHEJTE JÍ!!! ŘÍKÁ EGO“

V televizi na sportovních kanálech často vidím fotbal. Fotbalová utkání, která pro mne postrádají krásu, hravost, chytrost. To ostatně potvrzují i prázdná hlediště, které je též možné vidět. Diváky český fotbal, obzvláště výkony celků na chvostu ligové tabulky, přestal přitahovat. Právě poloprázdná hlediště jsou toho důkazem. Na druhou stranu si dávám otázku, co je důvodem, že tato aktivita, kdy tři, čtyři chlapi běhají a kopají do míče, zbytek se na ně dívá a pak zase běhá někdo jiný, dostala přednost v hlavním vysílacím čase, konkrétně na ČT sport před sporty, ve kterých je naše zem úspěšnější. Kdo toto „divadlo“ ksakru platí? Pokračovat ve čtení „FENOMÉN FOTBAL“

Je pondělí 8h ráno. Vstávám a jsem v pracovní pondělí poprvé šťastný. Dříve jsem měl z pondělí vždy depresi. Jdu se kouknout na účet, kdo nám poslal peníze ze zájemců o knihu o hlubinné práci na sobě, kterou napsala má manželka Maruška, a o pracovní sešit ke knize, se kterým jsem jí pomáhal. Pokračovat ve čtení „TADY A TEĎ – KRÁTKÉ ZAMYŠLENÍ NA PŘÍTOMNÝM OKAMŽIKEM“

Nedávno jsem byl u mé praktické lékařky potvrdit si na další rok do závodního průkazu, že mohu provozovat svou sportovní činnost. V závislosti na této návštěvě mi došly některé skutečnosti, které do sebe dokonale zapadají jako stavebnice puzzle. Pokračovat ve čtení „MATRIX aneb HRA MŮŽE ZAČÍT“

Nedávno jsem vedl sofistikovanou diskusi se svým kamarádem na téma JE ČLOVĚK OD PRADÁVNA VŠEŽRAVEC NEBO NE? A tak tomu chtěl osud, že právě kamarádovi se dostala do rukou kniha JAK VZNIKL ČLOVĚK od Vratislava Mazáka a následně mi ji předal, ať si jí pročtu…, že budu chytřejší pro naše další diskuse u piva:-). A tak jsem ji přečetl celou a vymačkal jsem si z ní to nejdůležitější pro odpověď na otázku, která je titulkem samotné glosy. Jinak pro nezkreslenost přímo ty níže uvedené odstavce v mnohém cituji. Pokračovat ve čtení „Co jedli naši předchůdci?“

Je tomu měsíc, co skončily velikonoční svátky, které jsou původem pohanské, oslavující život a znovuzrození příchodem jara. Vyznačují se především šleháním pomlázkou, kterou muži upletou a poté jí „vyšupou“ ženy, aby byly zdravé, plodné a plné síly. Ty jim na oplátku darují malovaná vejce, která mají být mimo jiné i symbolem oplodnění. Dále se na Velikonoce peče jako symbol obnovy života beránek, respektive jehněčí, který má snímat hříchy světa, což je křesťanská tradice. A mohli bychom pokračovat ve významech tohoto svátku, je jich totiž mnoho, nicméně tyto považuji za nejtypičtější.

Rozhodl jsem se letos s manželkou oslavit velikonoce jinak. Pro zdraví, veselost a sílu používáme jiných praktik a co se týče vajec, tak ty pro mne neznamenají symbol života nebo oplodnění, ba naopak, symbol smrti. Proč používám tak silných výrazů? Pokusím se to vysvětlit. Pokračovat ve čtení „JINÉ VELIKONOCE“

V době, kdy Divoký západ začínal ustupovat před civilizací, přichází na americký kontinent s dalšími imigranty také německý inženýr jménem Karel May. Čeká na něj místo zeměměřiče u železniční společnosti Pacific Railroad, která staví trať napříč americkým kontinentem. Jenže na nadšeného muže, okouzleného přírodou a možnostmi nového světa, čeká také rozčarování z barbarismu osadníků, kteří si uzurpují právo na půdu, jež patří původním obyvatelům.… Toto je citace z obsahu filmu Vinnetou: Nový svět (E01), který jsem nedávno shlédl. Měl jsem možnost vidět trochu jiného Vinnetoua, než na jakého jsem byl zvyklý, když jsem chodil ještě na základní školu. Pokračovat ve čtení „Pozor! Bílá tvář přichází.“