Jiří Sobota
V současné době je kladen důraz na energetickou nenáročnost staveb. Výměna oken za plastová a masivní zateplování domů vede, bohužel, k „ucpávání“ míst, kam dříve mohl proudit čerstvý venkovní vzduch. V místnostech těchto domů dochází k hromadění oxidu uhličitého, ke změně elektroiontového klimatu, k narůstání prchavých organických sloučenin (rozpouštědla, ředidla, formaldehyd) a vlhkosti. Vlhkost způsobuje nárůst plísní na zdech, což má za následek časté alergické onemocnění obyvatel těchto domů. Na špatnou kvalitu vnitřního ovzduší má vliv také špatné vytápění a provoz plynových sporáků a kotlů v jinak špatně větraných místnostech. V případě kotlů má v ČR nedostatečný přívod vzduchu pro hoření na svědomí více než deset úmrtí za rok. Obecně lze výše popsané problémy s kvalitou ovzduší (prostředí) zařadit do problematiky tzv. „syndromu nezdravých budov“ (Sick Building Syndrome). Podle Světové zdravotnické organizace trpí tímto syndromem až 60% obyvatel vyspělých zemí.
Snížení množství škodlivin v místnosti lze dosáhnout častějším otevíráním oken. To však v zimním období vede ke zhoršené tepelné pohodě obyvatel domu. Spolehlivě lze dosáhnout dobré kvality vnitřního ovzduší pouze nuceným větráním v souladu s ČSN EN 15665/21. Norma uznává pouze tři systémy (způsoby) větrání bytů a rodinných domů: nucené podtlakové větrání, nucené rovnotlaké systémy se zpětným získáváním tepla a tzv. hybridní větrání.
U prvního systému se jedná o přívod čerstvého vzduchu otvory v oknech, nebo zdech a odvod odpadního vzduchu malými ventilátorky z hygienického zázemí (WC, koupelna a kuchyně). Důležité je umístění přiváděcích otvorů čerstvého vzduchu a jeho směrování (na radiátory a vnitřní zdroje tepla). Tepelnou ztrátu větráním zde musí uhradit zdroj tepla v domě (bytu).
Rovnotlaký systém větrání se zpětným získáváním tepla šetří až 90% tepla, které je nutné na ohřátí venkovního (přívodního) vzduchu. Je však náročnější na investiční náklady. Je nutné instalovat rekuperační jednotku (nejlépe ve zvláštní – t. zv. technické místnosti) a napojit ji na jednoduchou potrubní síť. V obytných místnostech je pak tato síť zakončena distribučními elementy (ventily, výústkami), které odvádí vzduch odpadní a přivádí vzduch čerstvý (filtrovaný a ohřátý). Systém je vhodný především pro nově budované domy (byty), neboť je náročný na instalaci a umístění distribučních prvků v místnosti.
Naproti tomu hybridní systém, kde odpadní vzduch ohřívá vzduch čerstvý (přiváděný), není náročný na instalaci a může být využit i u rekonstrukcí domů a bytů. Rekuperační jednotku ECO ROOM lze nainstalovat do malého otvoru (o průměru 100 mm) – například místo méně vyhovujícího odsávacího ventilátoru. Tuto jednotku, stejně tak jako malé ventilátorky typu TD, RK, distribuční jednotky typu EHR dodává firma ELEKTRODESIGN, ventilátory s.r.o. s pobočkou v Plzni. Autor tohoto článku se specializuje na řešení problémů vnitřního mikroklimatu v bytech a domech. Ve spolupráci se stavebními projektanty se podařilo realizovat několik vzduchotechnických systémů, které jsou popsány výše.
Ing. Jiří Sobota, 371 723 964, sobotak.1@seznam.cz