(Ne)chutný americký koláč

Země neomezených možností. Ti, co byli první na měsíci. Rozzářené úsměvy. První ústava. Národní hrdost. Takto se dá vnímat Amerika. Expanze. Rozmach. Velmi chutný americký koláč. Ale abychom to s tou romantikou zase nepřeháněli, pojďme se podívat na Ameriku z druhé stránky.

Roku 1789 se stal prvním americkým prezidentem George Washington. S ním byla spojena psaná americká ústava jasně vymezující působnost federálních a státních zákonů. Základním rysem amerického života byl rozvoj demokracie. Jak byla tehdy vnímaná demokracie? Bílí muži mohli rozhodovat do řízení země a ženy a černoši byli méněcenní. Zvláštní demokracie, ale pojďme dále.

Američané expandovali od konce 18.století do první poloviny 19.století do nových získaných prostor, které byly osídlené indiánskými kmeny. Z historických zdrojů se to dá přesněji chápat, že Američané resp. přistěhovalci převážně z evropského kontinentu přišli někam, kde už někdo byl a vzali si to. To lze nazvat kolonialismem. Kolonialisté jsou ve slovníku vnímáni jako osadníci, to je jistě dobrodružné, nicméně v tomto případě tito američtí osadníci vyvražďovali celé indiánské vesnice. Pokud půjdeme do důsledků, tak indiáni byli původní obyvatelé dnešních Spojených států, avšak překáželi, proto museli zemřít. Jak si jinak vysvětlit, že přistěhovalci především z evropského kontinentu se postarali na území současného USA o genocidu kolem čtyř až pěti miliónu indiánů, možná více?

Příběh však nekončí. Pokud se podíváme na konec 19.století, tak se dočteme, že Spojené státy expandovaly dále, a to na Havajské ostrovy, do bývalých španělských kolonií v Karibské oblasti, podílely se na expanzi evropských imperialistických mocností a neposlední řadě si přisvojily Panamský průplav pro samotné posílení světové pozice. Směrem k průplavu je dobré ještě podotknout, že byl budován na území Kolumbie, která nesouhlasila s americkými požadavky. A co se stalo? USA zinscenovaly revoluci či vyprovokovaly válku a jejím výsledkem bylo vytvoření státu Panama pod přímým dohledem Spojených států.

Teď se posuňme časově k datu 7.12.1941, kdy americká námořní základna Pearl Harbor byla napadena japonským letectvem a výsledkem bylo 3000 mrtvých Američanů. Samozřejmě to bylo hrůzné a zrádné. Nicméně proč k tomu útoku došlo? A vědělo se, že to nastane? Snažil jsem se hledat nějaké informace a co jsem se kupříkladu dočetl byl fakt, že již během druhé světové války USA uvalily na Japonsko sankce či zavedly embargo na vývoz ropy do Japonska. Navíc USA přesunuly svou flotilu ze San Diega do Pearl Harboru, čímž Japonsku byla naznačena americká připravenost na válku s Japonskem. Dne 1.12.1941 navíc již bylo rozhodnuto, že válka započne za šest dnů. Nemyslím si, že i přes všechny tyto důvody měli Japonci zaútočit. Když se začtu ještě více do všech dostupných dokumentů, tak z nich vyplývá, že se Japonci nechali jednoduše a prostě vyprovokovat. Nicméně více mě zaráží známá skutečnost, že v Pearl Harboru byly na tento útok připraveny zastaralé lodě. Dále americké výzvědné služby již prolomily tak zvaný „purpurový kód“ Japonců, monitorovaly veškerou komunikaci japonského generálního štábu a tudíž o útoku věděly. A v neposlední řadě prezident Roosevelt mluvil o možném útoku v příštích několika dnech, nicméně nechal Japoncům vypálit první ránu. Jinými slovy Bílý dům nechal „zařvat 3000 lidí“ pro to, aby USA mohly jít do války.

Pokud půjdeme dále, tak možná ještě viditelnější je americká aktivita ve válce ve Vietnamu v letech 1955 – 1975. Vietnam byl konfliktem známým jako „americká válka“. Válka ve Vietnamu byla válkou mezi Severním Vietnamem a Jižním Vietnamem, kdy Ho Či Min vládnoucí na severu měl touhu spojit celý Vietnam pod sebe resp. pod komunistickou nadvládu. Avšak USA rozhodly, že se žádný komunismus rozšiřovat nebude a prezident John F. Kennedy slíbil Jižnímu Vietnamu pomoc při udržení nezávislosti, čímž začala „americká válka“. A jaký byl výsledek celé války? Vietnam se nakonec stejně spojil, sever vyhrál, celkem přes milión mrtvých. A teď si dejme otázku: Byla nutná „pomoc“ USA? Nebylo to zbytečné? Nebylo by méně mrtvých, kdyby se Američané do tohoto sporu nepletli? To je minimálně na úvahu.

Jako poslední příklad americké militaristické aktivity bychom mohli uvést válku v Afghánistánu, která byla odpovědí Spojených Států na teroristické útoky na světová obchodní centra WTC dne 11.9.2001. To si jistě každý pamatuje. V první chvíli vidíte tragédii, kdy se celý svět dívá na padající budovy plné kouře, vidí vyskakující lidi z budov. Jako bych to viděl před chvílí. V druhé fázi média začnou bombardovat všechny kanály zprávami o těch, co to údajně vše způsobili, a to teroristech z řad Al-Káidy v čele s Usáma bin Ládinem, a tím se aktivuje americký militarismus v podobě boje proti terorismu. Ale osobně jsem se podíval detailněji na množství do dnešních dnů nevysvětlených věcí z doby útoků, jež je možno vidět velmi transparentně u dokumentu Architects Engineers Solving the Mystery of WTC 7 (Vědecké důkazy řízené demolice), a začal jsem se na věci dívat jinak. Dokument dává jasné důkazy, že se jednalo o řízenou demolici a to i v případě dalších dvou budov, do kterých letadlo s útočníky narazilo. Nabízí se otázka: Muselo umřít 3000 Američanů pracujících ve WTC, aby byla obhájena potřeba další války? Koho se máme ve skutečnosti bát?

Závěrem si k celému tomuto americkému příběhu dovolím metaforu, takže použiji obraz již v začátku citovaného amerického koláče. USA na mne působí jako na pohled vizuálně dokonale připravený koláč. Jenom se těším, až si do něj kousnu. Stírám šlehačku, jsem na vrcholu blaha, ale jakmile do něj kousnu, náhle chutě opadnou. Je tam něco zkaženého nebo jsou tam dokonce červi? Tuto metaforu uvádím jako paralelu s výše uvedenými příběhy válek, které nemusely nastat, pokud by však Američané jako národ neměli pocit, že jsou „světovými policajty“. To krásné je, že Američané jsou hrdí vlastenci na svou zem, kteří mají u svého domu vyvěšenou americkou vlajku. Správní Američané jsou emotivní, prožívají sportovní klání, tleskají ve stoje, je jich všude plno. To je to chutné, zde se máme co učit. Ale proč je USA zemí, která nejvíce zbrojí? Proč má USA vojenské základny ve více než 130 zemích světa? A proč jsou Američané v Sýrii? Pokud si dáme tyto tři otázky do spojitosti, možná už ten zprvu chutně vypadající koláč nebude tak dobrý. Nebo vám stále chutná?