Rozvoj turistiky na Rokycansku

Zvýšení turistického ruchu je nesporným finančních přínosem pro obchod, služby i obyvatelstvo a prostřednictvím zvýšených daňových výnosů i pro města a další obce. Navíc znamená i velmi žádoucí zvýšení počtu pracovních míst.

Nabídka služeb cestovního ruchu musí být co nejširší pro podchycení zájmu co nejširší škály návštěvníků a tak musí také být prezentována informačními materiály a službami. Propagace takto na odborné úrovni zpracované nabídky by měla být zpracována ve spolupráci s cestovními kanceláři tuzemskými a podle možnosti i zahraničními
Rokycansko bohužel
k takovým oblastem nepatří, přestože má pro turistiku od jara do
podzimu vcelku dobré předpoklady. Existují skupiny lidí, které dávají
přednost klidnému a turisticky méně náročnému prostředí. Patří mezi
ně rodiče s dětmi, občané starších věkových skupin nebo částečně
handicapovaní a konečně i lidé pohodlnější.

Lze konstatovat, že
pro tyto návštěvníky mají Rokycany se svým velice hezkým okolím co
nabídnout. Tuto nabídku je však nutno aktivně uchopit, kompletovat
ji, vytvořit ucelené programy, prostě organizačně ji zvládnout
a postupně rozšiřovat. A to věru není malý úkol. Městský úřad mu již
věnoval určitou pozornost, nechal si před několika léty zpracovat
odbornou studii možností rozvoje cestovního ruchu na Rokycansku
a založil i informační středisko, které je jedním ze základních
předpokladů aktivního přístupu k dané problematice. Další
systematické kroky jsou však stále ještě před námi.

Vycházejme ze
skutečnosti, že Rokycany jsou historické město a jejich centrum
dokonce památkově chráněnou městskou oblastí. Funguje tu velice
široká škála služeb od komerčních přes zdravotnické po bohoslužebné.
Turistům a dalším návštěvníkům lze nabídnout už dnes řadu atraktivit
:





  • dobré spojení
    po dálnici i po železnici


  • udržované koupaliště v příjemném
    prostředí


  • muzeum,
    sice malé, ale na velmi dobré úrovni


  • hvězdárnu


  • tenisové kurty


  • velmi kvalitní kuželnu


  • potápění do 40 m v ejpovickém
    jezeře


  • koupání a nudy pláž na ejpovickém
    jezeře


  • windsurfing na ejpovickém
    jezeře


  • rybaření na klabavské přehradě i
    ejpovickém jezeře


  • seznámení
    u táboráků na skautské louce


  • četné pěší turistické trasy s velmi
    dobrým značením, případně spojené s houbařením


  • cykloturistiku


  • jízdu na koních – Kamínky u
    Mirošova


  • vyhovující stravovací i ubytovací
    zařízení



Nic na tom nemění
fakt, že zatím nejsou v některých zařízení, např. na tenisových
kurtech a kuželně, domluveny a zajištěny možnosti používání
návštěvníky města. Na dalších atraktivitách chybí potřebná doprovodná
zařízení, např. půjčovna kol v Rokycanech, půjčovna loděk a serfových
prken či potápěčské centrum na ejpovickém jezeře apod.

Urychleně
by měl být zpracován průvodce pro turistiku s komentářem
k význačným místům i přírodním zajímavostem, možnostem koupání i
občerstvení a informující o spojeních hromadnou dopravou. Trasy na
výlety by měly být rozděleny do dvou skupin :





Okres Rokycany a
kontaktní území :


  • Dobřív – vodní hamr, švédský
    most, jizba herce Mošny ve Staré hospodě


  • Zbiroh – zámek, muzeum, malíř
    Alfons Mucha


  • Zbirožský potok, Ostrovec –
    lidová architektura


  • Radnice
    – muzeum, kaple na Kalvárii (Dientshoffer), synagoga


  • zřícenima hradu Libštejn


  • údolí Berounky – zřícenina
    Kaceřov, Třímanské skály atd.


  • lesní komplex vrchu Radeč + Hradiště


  • Osek – zřícenina hradu


  • Habr – Volduchy, autokemp,
    koupání


  • Ejpovice – koupání, vodní
    sporty, kemp s restaurací


  • Mirošov,
    Kamínky – jízda na koni


  • lidová architektura – roubenky





Širší okolí
vhodné pro autoturistiku



  • Plzeň – západočeská metropole,
    divadla, muzea, historické podzemí, synagoga atd.


  • Kozel –
    zámek, výstavy a koncerty, anglický park


  • Radyně – zřícenina strážního
    hradu pro plzeňskou kotlinu


  • Žebrák a Točník – zříceniny
    hradů


  • Hořovice – zámek, plavecký
    bazén


  • Příbram + Svatá Hra – poutní
    místo, hornické muzeum


  • Karlštejn a Křivoklát –
    nejznámější české hrady


  • Praha – hlavní město ČR


  • Švihov – vodní hrad


  • Klatovy
    – historické město, katakomby, muzeum


  • Špičák a Železná Ruda – hlavní
    střediska západočeské Šumavy


  • Domažlice – historické město,
    centrum Chodska


  • Mariánské Lázně – známé
    lázeňské město s krásným okolím


  • Karlovy Vary – světoznámé
    lázně




Pro
přehled ubytovacích a stravovacích možností a jejich zvýšení je
třeba :



  • renovovat seznam hotelů v celém
    okres


  • zpracovat seznam vhodných penzionů a
    dalších ubytovacích zařízení (autokempy) ve městě a jeho nejbližším
    okolí


  • zjistit možnosti pronájmu soukromých
    chat a ubytování v soukromí (zimmerfrei) a připravit ucelený
    přehled těchto možností

  • ve vhodných
    obcích (les, koupání, klidné prostředí) zjistit zájem a možnosti
    provozování agroturistiky a připravit ucelený přehled těchto
    možností


  • zajistit napojení všech ubytovacích
    kapacit na informační středisko


  • vyhodnotit
    kvalitu stravovacích zařízení v rámci okresu a uvážit, která
    mohou být doporučena návštěvníkům (provozní doba, hygiena, kvalita
    prostředí a obsluhy)






Komentář
k návrhu :

Zvýšení turistického
ruchu je nesporným finančních přínosem pro obchod, služby i
obyvatelstvo a prostřednictvím zvýšených daňových výnosů i pro města
a další obce. Navíc znamená i velmi žádoucí zvýšení počtu pracovních
míst.

Nabídka služeb
cestovního ruchu musí být co nejširší pro podchycení zájmu co
nejširší škály návštěvníků a tak musí také být prezentována
informačními materiály a službami. Propagace takto na odborné úrovni
zpracované nabídky by měla být zpracována ve spolupráci s cestovními
kanceláři tuzemskými a podle možnosti i zahraničními.

Pro zajištění tohoto
cíle je nezbytné určit koordinátora. Ten by měl vybrat a vyzvat
příslušné zájemce pro zpracování uceleného programu. Konkrétními
úkoly by mělo být pověřeno i informační středisko města.

Pro komplexní
využití ejpovického jezera je třeba ve spolupráci s obecním
úřadem Ejpovice hledat vhodné investory. Jako podklad je možno
principiálně využít dříve zpracovanou studii řešení tohoto
rekreačního prostoru. Jsou zde dobré podmínky pro výstavbu
ubytovacích srubů a na jezeře je možné zřídit potápěčskou školu
s pravomocí vydávat osvědčení pro její absolventy. Chybí zde
půjčovna loděk, surfovacích prken, ale i drobná doplňkové vybavení
(pikniková místa s ohništi, lavičky na vyhlídkových bodech,
odpadkové koše, suché WC apod.).

Celý program by měl
být koordinován na celookresní úrovni. Je nutné pro něj získat
širokou oporu v dalších obcích. K tomu účelu by bylo vhodné
využít shromáždění starostů a požádat je o spolupráci. I z dalších
obcí by měly vyjít jejich podněty a návrhy.

Příkladem pro
možnost takového podnikáni pro nás byly zkušenosti z bavorského
města Vietachu mezi Čerchovem a Chamem. Díky cílevědomé péči radních
o vybudování podmínek pro rozvinutý turistický ruch zde postupně
docílili přínos 20 mil.marek ročně a vznik 500 nových pracovních
míst. Nyní dále rozšiřují svoji spolupráci se sousedy, jmenovitě
s městem Kalburgem.

Rokycany jistě mají
pro turistický ruchu nesrovnatelně horší podmínky než bavorská města
v podhorských oblastech. O to systematičtěji je však třeba
k tomuto problému přistupovat. Víme, že zástupci města věnovali
a věnují rozvoji turismu nemalou pozornost. Zdá se však, že zatím
nenašli dostatečnou odezvu u provozovatelů služeb cestovního ruchu.
Bez jejich aktivní spolupráce mohou mít dobře míněné kroky veřejné
správy pouze dílčí efekty.

Předkládáme tento
návrh s přesvědčením, že do příští sezóny dovolených v roce
2001 by bylo možno zajistit solidní základy programu rozvoje
turistického ruchu na Rokycansku. Náš návrh směřuje ke snaze
o komplexní využití místních podmínek. Směřuje i k zapojení
provozovatelů všech služeb cestovního ruch a dále společenských
organizací, škol, občanských sdružení i odborníků bez ohledu na
jejich politickou orientaci. Sami se hlásíme ke smysluplné
spolupráci.

Autoři: Václav Liška, Jiří Hegner a Petr Hlávka

Občanské sdružení
Klub Svobodných demokratů Rokycany