Protiklad dobré a špatné matky je v post-moderním světě stále nápadnější, ačkoliv jej věda znala už dávno. Splnit poslání dobré, moudré matky je pro některé ženy dnes stále obtížněji řešitelným úkolem a často v něm selhávají.
Na počátku letošního května plzeňský teolog a kazatel Bartolomějské katedrály, známé Madonou s Ježíškem nad hlavním oltářem, vzýval Marii slovy sv. Bernarda: MONSTRA TE ESSE MATREM – UKAŽ, ŽE JSI MATKA. Je to aktuální a potřebné?
Matka Ježíšovi veřejně stála po boku jen ve třech klíčových okamžicích, jinak se o ní podrobněji dovídáme jen z apokryfní Zlaté legendy. Jejich dospělý vztah je ale jasný i bez ní: Při pohledu na Marii z kříže ji umírající syn odkazuje svému učeníku Janovi slovy: ?Ženo, toto je tvůj syn? a jemu: ?To je tvá matka?. Následuje důležité vysvětlení o splnění úkolu: ?Od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě.? Podle legendy v klidu dožila v tureckém Efesu.
Výzva Bernardova je stará pouze devět set let. Čteme ji i na jedné z barokních kapliček u poutního kostela Kájov u Českého Krumlova: Vysvětluje nám podstatu starobylé a tradiční úcty našich předků: Je jím vzorné, moudré, mateřství Mariino.
Annu Jarvisovou inspirovalo k založení Svátku matek hlavně úmrtí její maminky v roce 1906. Kampaň zahájila v americkém stylu následující rok zádušní mší za všechny maminky na světě a 1908 jej už oslavovalo celé město Filadelfie. U nás Den matek prosadila předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masaryková v roce 1914. Poprvé se ale slavil až 13. května 1923 v brněnském středisku Vesna Křesťanské asociace mladých žen (YWKA).
Letošní oslava připadá na Svatavu 11.května. Dobře se to hodí: Jméno vystihuje dary každé nejlepší matky: Čistotu. Trpělivost. Něhu. Takto křesťanskými ctnostmi v roce 1909 dobrou matku charakterizuje prohlášení Americké Unie k novému svátku. Proto je dodnes symbolem Dne matek bílý karafiát. Maminky mají ten dne nárok na snídani do postele i na další dárky a pozornosti.
Psychoanalytička Melánie Kleinová, žačka Sigmunda Freuda (jediná přijala jeho učení o pudu smrti, který může rozvrátit lidskou duši od samého počátku už v matčině lůně), popsala základní potřebu dítěte brát maminku buď jako beze zbytku dobrou nebo jako úplně špatnou. Tato základní zkušenost malého človíčka určuje pak jeho vztah ke světu vůbec. Horší možnosti se dítě vzpírá.
Kdyby do ?zlého prsu? umístil kojenec svoji nenávist, měl by v dospělosti sklony k auto-agresi, k nenávisti ve vztahu k sobě samotnému. Navazujícími vývojovými problémy dítěte mohou pak být úzkost, bezvýchodnost, deprese a jiné vztahové problémy. Nyní se o nich až moc často dočítáme ve vzkazech některých našich mladistvých sebevrahů.
V české klasické literatuře matky mívaly oba póly: Nekonečně laskavý i démonicky nevypočitatelný. Vzpomeňme ze školní četby kontrast babičky a Viktorky u Boženy Němcové nebo postavy matek v Erbenově Kytici. Nábožensky strašlivou Velkou Matkou je indická bohyně Kálí – matka smrti, ničení, hladomoru a válek. Údajně žádá krvavé oběti: kastraci, stínání, stahování z kůže a rozsekávání.
Kult uctívání matky, včetně ikonografie Marie ve výtvarném umění, koresponduje v Evropě a na Středním Východě s ještě staršími náboženskými tradicemi uctívajícími bohyni Zemi nebo egyptskou Isis a jejího syna Hóra. Křesťanské pojetí uctívání Matky boží i diskuse s tím související řešil až středověk. Výtvarným významovým výsledkem je stále měkčí, mateřštější, citovější pojetí nejen českých Madon i Piet.
Protiklad dobré a špatné matky je v post-moderním světě stále nápadnější, ačkoliv jej věda znala už dávno. Splnit poslání dobré, moudré matky je pro některé ženy dnes stále obtížněji řešitelným úkolem a často v něm selhávají.
Přílišná vazba na matku jako záruku k přežití i neochota vymanit se z pod jejích sukní bývá ale celoživotní potíží některých dnešních mužů. Zejména, když jim to matinky nedovolí! Někteří dokonce vidí náhradní matku ve vlastní ženě, a to pak dopadají ještě hůře.
Veden smyslem pro spravedlnost český komentátor a editor v ženské příloze internetového severu Tiskali trochu žertem před časem proto požadoval zavést mimo Dne matek i Den otců, a to každou třetí neděli v červnu. Tvrdí, že kalendář s tímto výročím už prý existuje. Dodal, že bohužel by asi Den otců slavilo ještě míň lidí, nežli Den matek.
Samozřejmě ke škodě nás Otců, na nichž leží veškerá tíha Rodiny, ba i Světa.
Den matek dávno není jen sentimentální americkou třpytkou.
Ivo Fencl je pedagogem a publicistou