Já jsem stará, ty jsi starý,
zkrátka senioři,
někteří jsme celkem zdraví,
jiní trochu choří.
Pel mládí se někde ztratil,
tak to v žití bývá,
už od mládí někde v dálce
stáří na nás kývá.
Byť některým chůze vázne,
jiným myšlenky,
v mysli ale nestárneme,
máme vzpomínky.
Také mnohé zájmy svoje,
nejsme přece líní,
někdo plete, někdo kreslí,
s vnoučaty se činí.
Dost dlouho jsme pracovali,
teď je času dost –
odpočívat a pracovat
pouze pro radost.
Každý z nás se k svému věku
trochu jinak staví.
Jeden postoj máme stejný –
– život, ten nás baví!
Zdeňka Mottlová