Nedávno jsem dočetl knihu ROZHOVORY s C.G.JUNGEM a musím říct, že číst Junga je pro mě potěšením. Tento slavný švýcarský lékař a psychoterapeut, který dokázal popsat lidskou duši respektive vrstvy nevědomí, je inspirující a pro mě je oslavou ho číst a slyšet mluvit. Náhodou jsem nedávno na internetu četl i o ALBERTU EINSTEINOVI, největším fyzikovi, vědci 20.století a nestačil jsem se divit, jaký vliv měl tento člověk na lidstvo. Slavný člověk, podle kterého je pojmenován chemický prvek i planetka! Ale proč jsem vlastně zmínil tyto dvě slavné osobnosti, které se navíc znaly? Zmínil jsem je proto, že tyto dva pány považuji za celebrity, lidi, které osobně považuji za ‚hvězdy‘. Má to ale háček. Pod pojmem celebrita Junga ani Einsteina nenajdeme. Proč?
Protože jako celebrita nebo osobnost je označován člověk, který ve společnosti dosáhl vysokého uznání, ohlasu nebo povědomí. Obecně vzato je celebritou ten, kdo strhává pozornost médií. Měřítkem přitom nemusí být jeho zásluhy, ale toliko zájem veřejnosti se o těchto lidech více dozvědět. Vysokého uznání či ohlasu tedy může dosáhnout modelka, která vyhraje soutěž krásy, následně s přibývajícím věkem si nechá přifouknout svá prsa či nazpívá sladkobolně lacinou písničku, kterou jí někdo složí. A jelikož je pod hledáčkem médií, tváří bulváru, tak je sledována a nastane velká oslava těchto laciných plátků, když je navíc nachytána, jak se nahá a opilá se svým přítelem cachtá ve fontáně na náměstí. Je smutným faktem, že mezi celebrity patří i lidé, kteří nikdy nic nedokázali, ale podařilo se jim být ve správný čas na správném místě. Krásným příkladem je například PARIS HILTON, která se nestala slavnou díky talentu, ale jako bohatá dědička a pro svůj kontroverzní životní styl. No…její kontroverzní styl života raději zkoumat nebudu. A mezi celebrity se mohou řadit i osoby, ke kterým se vztahuje negativní událost např. korupce u veřejných činitelů, takže i zkorumpovaný politik může být celebritou. Teď se mi nabízí jediná otázka: Kam jako společnost spějeme?
Právě C.G.Jung tvrdil, že psychologicky je lidstvo ještě ve „stavu dětství“, tedy ve stupni vývoje, kdy „zdaleka nejvíc lidí potřebuje autoritu, vedení a zákon“. A to mě přivádí k myšlence známého latinského úsloví Chléb a hry, kde stačí, když se lidem dá jídlo a zábava:-). To potvrzuje i fakt, že skutečnými celebritami jsou na této planetě nikoliv lidé, kteří přichází s myšlenkou kolektivního nevědomí jako Jung a nebo s teorií relativity jako Einstein, ale lidé, kteří zabaví další lidi a za to se jim náležitě zaplatí. Krásným příkladem je současný nejlepší fotbalista světa Christiano Ronaldo. Nic nemám proti jeho umění. Nicméně se mi zdá přehnané, že člověk, který umí dobře kopnout do míče, vydělá 3400 EUR za hodinu!
Dávám si stále otázku, proč mě slovo CELEBRITA tak dráždí a je to možná proto, že mám pocit, že psychický vývoj lidstva se opravdu nezlepšil a všeobecný zájem se orientuje do vnějšího světa, nikoliv do světa vnitřního a do nás samých. Pokud bych to měl vyjádřit přímočařeji, tak není tak důležitá pro oslavy a pozornost psychologie, filozofie, kvantová fyzika, literatura, ale to, zda Christiano Ronaldo promění penaltu ve finále ligového poháru a nebo kdy zase bude výše uvedená Paris Hilton nachytaná bulvárem ožralá a pod drogami na jednom ze svých mnoha večírků. A opět se mi nabízí ta stejná otázka: Kam jako společnost spějeme?