Krátké zamyšlení nad demokracií v Česku 33 let od revoluce

„Demokracie je diskuse“ Tomáš Garrigue Masaryk

Dovolím si tvrdit, že pojem demokracie se v současnosti absolutně vytratil. Nedávno jsem vyslechl dva rozhovory, kde moderátor měl v televizním vysílání dva muže v online rozhovoru. Jednoho z nich nechal mluvit a druhému skákal do řeči a zastával se prvního. To s diskusí podle Masaryka nemělo vůbec nic společného. Navíc moderátor nebyl nestranný! Jak je toto vůbec možné? Stejně tak ten druhý rozhovor, kdy se jednalo o „diskusi“ moderátorky s jedním politikem, a ta moderátorka se otevřeně zastávala vlády. Nestačil jsem se divit. Jak je toto vůbec možné? Tisk a média by měly být nestranným subjektem a pouze dát možnost diváků vidět pohledy obou stran, divák by si následně měl z toho udělat svůj náhled na celou situaci. V těchto obou případech se zde dělal pravý opak. Toto není demokracie!

Pokud půjdeme od médií k samotným politikům, tak co jsem měl možnost vidět záběry z parlamentu, jak někteří politici hovoří, tak to byla komunikace v podobě urážek, zesměšňování a abychom tomu dali úplnou korunu, tak druhá strana ani neposlouchala, protože si někteří psali sms na telefonu, bavili se mezi sebou či spali. Toto je elita našeho národa? Toto jsou lidé, kteří rozhodují o budoucnosti naší země? Jako občan ČR se za tyto politiky stydím. Toto není demokracie a nic jsme za těch 33 let od revoluce nepochopili. Tak to vidím.

A teď by se někdo mohl zeptat, jak si takovou demokracii představuji. Jak?

1. Uznání jiného názoru, i když s ním nesouhlasím.

2. Naslouchání tomu, co říká ten druhý.

3. Vzájemný respekt, žádné urážení

4. Dotazování se druhé strany

5. Uznání chyby, pokud mi druhá strana dá dostatek důkazů

6. V případě uznání chyby následná omluva

7. Neskákání do řeči

8. Nestrannost moderátorů

9. Dávání stejného časového prostoru všem diskutujícím

10. Nedělání žádných arogantních úšklebků, když slyšíme, co říká ten druhý

Toto desatero, které jsem napsal, je možná utopie, ale dle mého názoru jsme za tu dobu od sametové revoluce stále na místě a nic se nikam demokraticky neposunulo. Mám pocit, že Václav Havel jednou pravil, že než se naučíme demokracii, tak to bude trvat 80 let. Stihneme to?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..