Rokycanské listy

V pátek 4. února 2022 pokřtil básník a spisovatel Jaroslav Šlejmar svou knihu Cepování krajiny. Za velkého zájmu trampů i ostatních milců přírody se křest odehrál ve Strašicích.

Kniha plná neokázalých „dopisů trampským bratřím“ je svědectvím o putování autora po Brdech i okolních kopcích a údolích. Podává i fotografická svědectví  o partzyzánech v Brdech a autorových prvních krůčcích do tohoto posvátného hájemství neporušené přírody.

Jaroslav Šlejmar čte ze své knihy.

Zaplněný sál ve Strašicích.

Zajímavou přednášku Současná fotovoltaika – mýty, fakt a trendy prof. Bendy z pražského ČVUT můžete shlédnout zde.  Vybírám z ní:

• Tvrzení, že fotovoltaický (FV) článek vyrobí méně el. energie, nežli je třeba na jeho výrobu, pochází z roku 1970 (!), kdy byly články vyvíjeny. V současné době je tato doba energetické návratnosti menší nežli jeden rok. To znamená, že například při dvacetiletém provozu článku (běžná životnost je 25 let) tento článek plných devatenáct let vyrábí energii navíc (58. minuta záznamu).
• Od roku 2004 stoupl díky vývoji výkon článku na jeden gram křemíku (polovodič, základ článku) třikrát.
• V říjnu 2020 (datum přednášky) byla cena FV článku 5 Kč/W a v roce 2025 se předpokládá cena  poloviční.
• Stavba FV elektrárny trvá pro malé výkony (kolem 10 kW) jeden až dva dny, pro největší výkony několik měsíců.
• Energii z FV článků lze ukládat, pro dobu kdy nesvítí slunce, do baterií (s rozvojem elektromobilů i do jejich baterií), do ohřevu vody (v domácnostech), do výroby vodíku (a z něj kdykoliv vyrábět el. energii v palivových článcích) atd.
• Nároky na přenosovou soustavu můžeme snížit vytvářením energetických okresů, v nichž vyrobenou energii spotřebujeme bez nároků na dálkový přenos.
• Recyklace článků po skončení jejich životnosti je záležitostí specializovaných podniků a materiál z celého článku je recyklovatelný. Obsah článku – sklo 70%, hliník 12%, křemík 4%, kovy 1%, zbytek umělé hmoty.

V úterý 16. listopadu se v Městské knihovně Rokycany uskutečnil již 4. ročník Dne poezie, konaného u příležitosti výročí narození básníka Karla Hynka Máchy.

Vzpomněli jsme vydání Božské komedie básníka Dante Alighieriho před 700 lety, narození básnířky a překladatelky Bohumily Grögerové před 100 lety a devadesáté jubileum geniálního Jiřího Suchého. Uctili jsme památku spisovatele Petrose Cironise, skvělého rokycanského archiváře a historika.

Zaplněný sálek knihovny byl svědkem sureálných básnických kreací členů strašického spolku Prašivina – Petra Matějky, básníka, amatérského herce a performera, a Františka Slavíka, autora humorných básní.

Básně strašicko-rokycanského básníka Jaroslava Šlejmara a úryvky z jeho knih BRDY a CEPOVÁNÍ KRAJINY přednesl Jiří Hlobil. Premiéru měla v jeho procítěném podání Šlejmarova báseň Prometheus na konci ledna, věnovaná Janu Palachovi. Jiří  recitoval i svou báseň Každý má svého anděla a celý pořad moderoval.

Eva Evelína Koubová pocházející z Rakové, spisovatelka a básnířka, recitovala své básně ze zadumaného Manětínska, kde našla svůj druhý domov. Seznámila nás s knihou, kterou napsala pro děti pod názvem HONEM, AŤ UŽ JEDE. „Knížka už je v edičním plánu, je to takové malé dětské road movie pro druháky, třeťáky o klukovi, který jede s maminkou z Prahy do Rakové na prázdniny. Chtěla bych ji pokřtít právě v rokycanské knihovně,“  říká.

Básně byly prokládány romskými písněmi dua Selena & Marcus a Petrem Hlávkou zhudebněnými básněmi Jaroslava Šlejmara. Zahráli a zazpívali je s Mírou „Slávou“ Taušem.

Velký úspěch zaznamenali hosté až z Brna. Jaroslav Záděra, s elektronickým flašinetem, a Tomáš Urbánek, s harmonikou concertinou.

Jimi zhudebněné básně Pavla Homéra Ambrože a Milana Kozelky, „básníků piva, jarmarku a  obyčejného života“ měly velký ohlas i následně v sejšnu v restauraci Železná.