Den poezie 4. ročník

V úterý 16. listopadu se v Městské knihovně Rokycany uskutečnil již 4. ročník Dne poezie, konaného u příležitosti výročí narození básníka Karla Hynka Máchy.

Vzpomněli jsme vydání Božské komedie básníka Dante Alighieriho před 700 lety, narození básnířky a překladatelky Bohumily Grögerové před 100 lety a devadesáté jubileum geniálního Jiřího Suchého. Uctili jsme památku spisovatele Petrose Cironise, skvělého rokycanského archiváře a historika.

Zaplněný sálek knihovny byl svědkem sureálných básnických kreací členů strašického spolku Prašivina – Petra Matějky, básníka, amatérského herce a performera, a Františka Slavíka, autora humorných básní.

Básně strašicko-rokycanského básníka Jaroslava Šlejmara a úryvky z jeho knih BRDY a CEPOVÁNÍ KRAJINY přednesl Jiří Hlobil. Premiéru měla v jeho procítěném podání Šlejmarova báseň Prometheus na konci ledna, věnovaná Janu Palachovi. Jiří  recitoval i svou báseň Každý má svého anděla a celý pořad moderoval.

Eva Evelína Koubová pocházející z Rakové, spisovatelka a básnířka, recitovala své básně ze zadumaného Manětínska, kde našla svůj druhý domov. Seznámila nás s knihou, kterou napsala pro děti pod názvem HONEM, AŤ UŽ JEDE. „Knížka už je v edičním plánu, je to takové malé dětské road movie pro druháky, třeťáky o klukovi, který jede s maminkou z Prahy do Rakové na prázdniny. Chtěla bych ji pokřtít právě v rokycanské knihovně,“  říká.

Básně byly prokládány romskými písněmi dua Selena & Marcus a Petrem Hlávkou zhudebněnými básněmi Jaroslava Šlejmara. Zahráli a zazpívali je s Mírou „Slávou“ Taušem.

Velký úspěch zaznamenali hosté až z Brna. Jaroslav Záděra, s elektronickým flašinetem, a Tomáš Urbánek, s harmonikou concertinou.

 

 

 

 

 

Jimi zhudebněné básně Pavla Homéra Ambrože a Milana Kozelky, „básníků piva, jarmarku a  obyčejného života“ měly velký ohlas i následně v sejšnu v restauraci Železná.

 

NOVÁ TOTALITA – ÚVAHA

COVID, KORONAVIRUS, SARS-CoV-2 je virové onemocnění, které je hlavním tématem posledních dvou let. Je to hlavní poutač pro dennodenní televizní zprávy, jsou jím plné novinové články, bulvár… Osobně jsem toto onemocnění měl. Spolu s manželkou jsme několik dní leželi v posteli se zvýšenou teplotou a nakonec jsme to úspěšně vyleželi. Po této zkušenosti je to pro nás taková trošku těžší chřipka. Tělo si vybudovalo protilátky a můžeme dál pokračovat v běžných činnostech života. Ale proč vlastně o tom píšu. Důvodem je jednoznačně takový nešvar, který se rozmohl ve společnosti skrz tlak farmaceutických firem, vlády, médií, a tím je jednoznačně OČKOVÁNÍ. A proč nešvar? Jelikož celá agenda kolem očkování začala nabírat na intenzitě v té podobě, že ten, kdo se rozhodne se s touto nemocí vypořádat samostatně tím, že si lehne do postele a vyleží to, je nepřítelem národa! Ano, sílí tlak na ty, co se rozhodli neočkovat. Běžné činnosti života jako je návštěva restaurace, kina, divadla se začínají podmiňovat tím, že daný neočkovaný jedinec musí mít potvrzení o negativním testu nebo očkování, jinak nebude vpuštěn do vyjmenovaných lokací. Dávám si otázku: Co to znamená? Pokračovat ve čtení „NOVÁ TOTALITA – ÚVAHA“

Nová vláda

Nová vláda rýsuje se,
tak si držme pěsti,
ať nám navzdor velkým dluhům
přinese i štěstí.

Senioři, nekoukejte
na zvýšené důchody,
v Babišově vládě vládly
vždy osobní důvody.

Jestl něčemu jsem ráda-
– možná i vy- nevím
komunisti snad už zmizí
v propadlišti dějin.

Pan prezident těžce choří-
– přejme mu jen zdraví-
Mynář s Ovčáčkem teď „tvoří“,
no, to jsou ti praví.

Vlastně je to všechno jenom
jedna velká fraška,
koneckonců mnoho vládců
mělo svého šaška.

Ještě něco způsobuje
moji noční můru,
kolik lidí stále volí
nácka Okamuru!

Náhledová fotografie https://stock.adobe.com/

Den poezie

Za přispění Města Rokycany a ve spolupráci s Městskou knihovnou Rokycany pořádá Klub Svobodných demokratů Rokycany:

Spojme síly!

Všichni svorně nadávají,
v kritice si medí,
u kafe a u pivečka
když v hospodě sedí.

Premiér byl trestně stíhán,
prezident je hulvát,
spravedlnost v dálce mizí,
kdekdo bude brblat.

Za peníze, za výhody
zaprodáme hlasy,
dokonce i vzpomeneme
„krásné“ staré časy!

Přestaňte už tohle dělat!!!
Vynadat vám hodlám.
Zvedněte ty líný zadky
a klusejte k volbám!

Nutí mě to sepisovat
satirické básně,
už se lidi vzpamatujte!
Vždyť je u nás krásně!

Káťa Mottlová, 2019

Napsali nám Lékaři bez hranic: Darienská proluka

Mezi našimi pacienty jsou i lidé, kteří opouštějí své domovy v zemích rozvrácených konflikty či zmítaných chudobou. Ve snaze najít pro sebe a své rodiny důstojnější život se mnohdy vydávají na extrémně nebezpečné cesty. Jednou z nich je Darienská proluka – 97 kilometrů dlouhá a nesmírně nebezpečná trasa džunglí na hranici Kolumbie a Panamy. Stále více lidí na útěku tam riskuje své životy. Od ledna do května jich bylo více než 15 000. Více zde …

PSÍ NÁROD

Idylický začátek dovolené. Pijeme s manželkou po obědě kávu a povídáme si. Náhle však z míst o 100m níže, kde je nové satelitní městečko, začne štěkat pes. Nic nového, tak to domestikovaní psi dělají, štěkají, to známe. Ale tím, jak ten pes štěká, rozštěká psa od vedle, a ten zase uvede do provozu dalšího psa, který zase štěká z míst cca 200m výše od nás. A tak nakonec štěkají všichni psi v celém okolí. Toto představení končí někdy kolem jedenácté hodiny večerní, kdy se majitelé psů zřejmě vrací z hudebního představení, které bylo ten den na náměstí, a psi se uklidní. Druhý den se jdu proběhnout, a skoro u každého plotu mě vítá zuřivé štěkání toho či onoho psa, takže vlastně vytvářím takovou ‚mexickou vlnu‘ štěkání, která graduje dvěma hysterickými psíky velikosti velikonočních beránků u předposlední zahrady. A vrcholem všeho je rotvajler, který stojí volně bez majitele na chodníku u posledního plotu a výhrůžně na mě kouká. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Co to znamená, říkám si, proč má tolik lidí psy? A nejvíce si tyto otázky kladu, když vidím ženu, která má na břiše v nosítku malé dítě, v jedné ruce vede druhé dítě a druhou rukou uštvaně krotí velkého psa na vodítku. Jaký to má význam? Pokračovat ve čtení „PSÍ NÁROD“

Napsali nám Lékaři bez hranic

Psát o naší práci znamená často zmiňovat utrpení, katastrofy a nekončící konflikty. Naše pomoc má ale i spoustu světlých aspektů. Kromě toho největšího – uzdravených pacientů a pacientek – to jsou inovace. A že jich není málo!

Hrdě se hlásím k organizaci, jejíž způsob fungování je už od počátku inovativní. Před padesáti lety se veřejně nemluvilo o tom, co se děje na místech humanitárních katastrof. Lékaři bez hranic začali navzdory tehdejším zvyklostem v humanitární práci jako jedni z prvních přinášet svědectví ze svých misí a nahlas vyzývat mezinárodní společenství k zastavení lidského utrpení. Tím začalo naše hledání nových a netypických postupů, které naše práce dokonce vyžaduje.

Pomáháme v místech chaosu, kde často téměř nic nefunguje, chybí zázemí, vybavení či léky, které ale k rychlému poskytnutí zdravotní péče nutně potřebujeme. Začali jsme proto využívat nafukovací nemocnice, solární panely či drony a přes dvacet let se podílíme na lepší dostupnosti léků po celém světě. Díky inovacím můžeme poskytovat kvalitnější péči a ošetřovat více pacientů a pacientek.

O tom všem se dočtete více v novém vydání časopisu Bez hranic.

 

Sylva Horáková
ředitelka Lékařů bez hranic v ČR

PŘEČÍST ČASOPIS
Co v časopisu najdete?

50 let inovací

Výběr inovativních přístupů, které jsme od svého založení zavedli. Dozvíte se o našem zásobování, konzultacích s odborníky na dálku, rozpoznávání bakterií v mobilní aplikaci nebo o tom, jak svítíme na operačních sálech na odlehlých místech obklopených džunglí.

Jak v Jemenu zachraňujeme ty nejmenší pacienty?

Přečtěte si blog o přínosu vysokotlaké kyslíkové terapie.

Za pacienty jezdíme na hřbetě osla nebo v tuk-tuku

Fotogalerie s dopravními prostředky, které využíváme proto, abychom se dostali k pacientům i v těch nejodlehlejších místech.
Chybějící mapy
O řadě míst nevíme, jak vypadají ani kolik lidí je obývá, což nesmírně komplikuje zdravotnickou a humanitární pomoc. Jak pomáháme situaci změnit a jak se můžete zapojit?
​_
Z ankety mezi našimi spolupracovníky se navíc dozvíte, co se na misích naučili nového a jaké znalosti si od místních kolegů přivezli domů.
PŘEČÍST ČASOPIS
Přeji inspirující čtení a pevné zdraví Vám i Vašim blízkým