Napsali nám Lékaři bez hranic

Psát o naší práci znamená často zmiňovat utrpení, katastrofy a nekončící konflikty. Naše pomoc má ale i spoustu světlých aspektů. Kromě toho největšího – uzdravených pacientů a pacientek – to jsou inovace. A že jich není málo!

Hrdě se hlásím k organizaci, jejíž způsob fungování je už od počátku inovativní. Před padesáti lety se veřejně nemluvilo o tom, co se děje na místech humanitárních katastrof. Lékaři bez hranic začali navzdory tehdejším zvyklostem v humanitární práci jako jedni z prvních přinášet svědectví ze svých misí a nahlas vyzývat mezinárodní společenství k zastavení lidského utrpení. Tím začalo naše hledání nových a netypických postupů, které naše práce dokonce vyžaduje.

Pomáháme v místech chaosu, kde často téměř nic nefunguje, chybí zázemí, vybavení či léky, které ale k rychlému poskytnutí zdravotní péče nutně potřebujeme. Začali jsme proto využívat nafukovací nemocnice, solární panely či drony a přes dvacet let se podílíme na lepší dostupnosti léků po celém světě. Díky inovacím můžeme poskytovat kvalitnější péči a ošetřovat více pacientů a pacientek.

O tom všem se dočtete více v novém vydání časopisu Bez hranic.

 

Sylva Horáková
ředitelka Lékařů bez hranic v ČR

PŘEČÍST ČASOPIS
Co v časopisu najdete?

50 let inovací

Výběr inovativních přístupů, které jsme od svého založení zavedli. Dozvíte se o našem zásobování, konzultacích s odborníky na dálku, rozpoznávání bakterií v mobilní aplikaci nebo o tom, jak svítíme na operačních sálech na odlehlých místech obklopených džunglí.

Jak v Jemenu zachraňujeme ty nejmenší pacienty?

Přečtěte si blog o přínosu vysokotlaké kyslíkové terapie.

Za pacienty jezdíme na hřbetě osla nebo v tuk-tuku

Fotogalerie s dopravními prostředky, které využíváme proto, abychom se dostali k pacientům i v těch nejodlehlejších místech.
Chybějící mapy
O řadě míst nevíme, jak vypadají ani kolik lidí je obývá, což nesmírně komplikuje zdravotnickou a humanitární pomoc. Jak pomáháme situaci změnit a jak se můžete zapojit?
​_
Z ankety mezi našimi spolupracovníky se navíc dozvíte, co se na misích naučili nového a jaké znalosti si od místních kolegů přivezli domů.
PŘEČÍST ČASOPIS
Přeji inspirující čtení a pevné zdraví Vám i Vašim blízkým

Minuta ticha za zemřelé v pondělí 22. března ve 12:00 hodin

V pondělí 22. března uplyne jeden rok od úmrtí první oběti koronaviru v naší zemi. V průběhu následujících dvanácti měsíců zemřelo v souvislosti s pandemií virového onemocnění covid-19 dalších více než dvacet tisíc našich spoluobčanů. Mnohé další oběti patrně nejsou zahrnuty ve statistikách. Je jisté, že počet se ještě zdaleka neuzavřel.

Jako občané, publicisté a aktivisté vyzýváme českou společnost, aby si památku obětí pandemie připomenula. Jsme přesvědčeni, že společné sdílení smutku a vzpomínek na oběti umožní naší společnosti lépe a důstojněji vykročit do budoucnosti, která nás po skončení pandemie čeká. Bude v ní mnoho nových výzev, jež se budeme muset naučit zvládat. Ale památka obětí by vyhasnout neměla.

Vyzýváme ke společné minutě ticha v pravé poledne v pondělí 22.března. K této vzpomínce se připojí svým vyzváněním zvonů církve, bude šířena v médiích a v sociálních sítích. Dokážeme-li se semknout k takové připomínce památky obětí, k důstojnému a všech politických motivů prostému vzdání úcty obětem a pozůstalým z úst veřejně působících osobností, budeme si jako společnost moci říct, že jsme nenechali zvítězit lhostejnost a nezájem o osudy druhých.

Budeme vděčni za šíření této výzvy všemi, kteří budou respektovat, že chvíle smutku neslouží hledání viníků či zdůrazňování jakýchkoliv dílčích zájmů. Smutek a smrt v době pandemie už z naší společné paměti nevymažeme. Minuta ticha za oběti pandemie bude také symbolickým rozloučením, k němuž v rodinách zemřelých často ani nemohlo dojít. Bude také vděkem za život, jehož cenu si v této době uvědomujeme víc než kdy dřív. Minutu ticha jako velké společné gesto jsme obětem, pozůstalým i sobě samotným dlužni.

Petr Pospíchal
Jana Hradilková
Jan Kašpárek
E-mail: iniciativa@minutaticha.cz

Volební zákon – zvýšit důvěru občanů ve svobodné a spravedlivé volby a jejich volební účast

Otevřený dopis.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, předsedkyně/předsedové klubů,

Shodujete se, zdá se, na čtrnácti volebních krajích, spravedlnost voleb však určují i další, doposud nereflektované parametry:

1) Procentuální práh pro vstup do Poslanecké sněmovny (PS); nejspravedlivější je práh přirozený, tedy 0,5 % při počtu 200 poslanců, nikoliv nepřirozený, 10 x vyšší. Vím, argumentujete roztříštěnosti PS na nezařazené poslance, ale i nyní je jich v PS 6, což jsou 3% (podobně ve většinově voleném Senátu jsou dva senátoři, další jsou členy klubů, ale nezvolení za majoritní stranu). Zavedením přirozeného prahu by se snížila nespravedlnost, kdy hlasy voličů, jejichž strany se nedostanou do PS, získají bez jejich souhlasu jiné strany.

2) Jelikož vím, že zavedení přirozené hranice narazí na překážky, navrhuji v rámci přerozdělování hlasů v t.zv. druhém skrutiniu snížit nespravedlnost přidělování hlasů jiným stranám, než kterým patřily: přidělením přerozdělovaných hlasů minoritním, ve své podstatě nepolitickým skupinám – voleným zástupcům ženské/ženských organizace/í (kolik žen je v PS?), a národnostních skupin (romských, slovenských, vietnamských a dalších). Klíčem může být u národnostních skupin poslední sčítání obyvatel. Dle mého názoru by odpadly dohady, komu hlasy přidělit a zvětšila by se tak pravděpodobnost snazší dohody pro nový volební zákon.

Přijetím jedné ze dvou variant by se zvýšila důvěra občanů ve svobodné a spravedlivé volby a jistě i jejich volební účast.

Se srdečným pozdravem

S pozdravem

Ing. Petr Hlávka

Večer projektu Den poezie

V pondělí 16. 11. od 18 hodin vám  v rámci projektu Básníci online představíme nejzajímavější autory ze současné básnické scény v Rokycanech – básnířku Věru Tydlitátovou a básníky Vladimíra Líbala a Jaroslava Šlejmara. Doprovodí je hudbou skupina PVE (Helena Orcígrová a Zuzka Bursíková), Miroslav Tauš a Petr Hlávka.

Pro Městskou knihovnu v Praze připravili již na jaře Dagmar Plamperová s Josefem Strakou projekt Básníci online a jeho pokračování představí básníky Radka Fridricha a Jana Sojku, jejichž videa byla natočena letos na podzim, a pustíme též i záznamy čtení Dagmar Plamperové a Josefa Straky z dubna tohoto roku.
Den poezie pořádáme společně se Společností poezie a s Městskou knihovnou v Praze a za přispění Města Rokycany k výročí narození Karla Hynka Máchy.
Na youtube naleznete záznamy pod heslem *Den poezie v Rokycanech 2020*.

Chystá se další kácení stromů ve Smetanově a Srbově ulici

Kromě kácení stromů před koupalištěm se chystá další kácení. Město plánuje vytvořit parkovací místa před muzeem při odstranění stávajících tří stromů, odstranění všech bříz v ulici V Brance a odstranění dvou katalp v ulici Srbova, kde opět mají vzniknout parkovací místa.

Za všechny stromy je náhrada, ale vzrostlé stromy se nahrazují těžko a vždy se najdou nějaké sítě pod nimi vedoucí a argumenty, že je tedy nepůjde vysadit.

Místo abychom auta vytěsňovali ze středu města, jak to dělají rozumná města jinde, auta do města přivádíme. Přitom parkovacích míst je dost v dosahu pěti minut od středu města.

Pane starosto a páni radní, město je pro občany, ne pro auta.

Situaci shlédnete zde: situace-Model