K demonstraci v Praze dne 3. 9. 2022

Vláda si zaslouží kritiku a hodně rozkolísala politickou hladinu svým pomalým přístupem k řešení zdražování energií o inflaci nemluvě.

Nedivím se lidem, kteří mají oprávněné obavy, třetina je ve velkém průšvihu, aby se vůbec uživila. Je to hlavně dílo ODS, která podporuje velké podnikatele a ČEZ a má z inflace velký zisk, jen aby se chlubila vylepšováním rozpočtu (později, teď zvyšuje jeho schodek). Určitě se před volbami vytasí s nějakou „velkou podporou.“

Nebudu ale nikdy podporovat izolacionizmus, nácky a komunisty. Nato nebo neNato, Ukrajina je suverénní zemí, která si může dělat co uzná za vhodné a spory se mají řešit jednáním nebo soudně, nikoliv vražděním. Ústupky agresorovi je mnichovanství – a k čemu vedlo! Další ústupky jemu jsme si zakusili na vlastní kůži v roce 1968, kdy nás přepadl a poté v normalizaci.

Kritiku si EU zaslouží za ústupky velkoprůmyslu a velkozemědělcům za ořezaný Green Deal, že nemáme akceschopné rozhodování díky možnosti některých zemí (Maďarsko) blokovat rozhodnutí, ale nezaslouží si kritiku od nácků a komunistů. Díky EU jsme se vyhrabali z klausovského marastu (stále ještě ne úplně) a máme jakous takous demokracii. Že nás okrádají? Že stále nemáme euro, jak jsme se zavázali, že kvůli tomu platíme stále nějaké poplatky směnárnám a bankám, že Česká národní banka musí draze intervenovat, aby nepadal kurz koruny? Že nás dře každý kdo může, že marže spekulantů letí do nebes? Proč asi chtěli ODS slabý stát a navíc 100 mld po zrušení superhrubé mzdy Babišem, SPD a ODS odteklo do kapes horní třídy?

Problém je také v nás – kolik z nás vstoupilo někdy do nějaké strany? Kdo z nás se aktivně účastní politického života alespoň na komunální úrovni? Tím svěřujeme politiku těm, kteří v ní vidí jen svůj prospěch, Politika není svinstvo, ale svinští jsou politici, kteří když se dostanou ke korytům zapomenou na své volební sliby. Bez masivní členské základny není nikdo, kdo by je kontroloval a pak jde o pustou anarchii. A tak to u nás vypadá.

Krátké zamyšlení nad demokracií v Česku 33 let od revoluce

„Demokracie je diskuse“ Tomáš Garrigue Masaryk

Dovolím si tvrdit, že pojem demokracie se v současnosti absolutně vytratil. Nedávno jsem vyslechl dva rozhovory, kde moderátor měl v televizním vysílání dva muže v online rozhovoru. Jednoho z nich nechal mluvit a druhému skákal do řeči a zastával se prvního. To s diskusí podle Masaryka nemělo vůbec nic společného. Navíc moderátor nebyl nestranný! Jak je toto vůbec možné? Stejně tak ten druhý rozhovor, kdy se jednalo o „diskusi“ moderátorky s jedním politikem, a ta moderátorka se otevřeně zastávala vlády. Nestačil jsem se divit. Jak je toto vůbec možné? Tisk a média by měly být nestranným subjektem a pouze dát možnost diváků vidět pohledy obou stran, divák by si následně měl z toho udělat svůj náhled na celou situaci. V těchto obou případech se zde dělal pravý opak. Toto není demokracie! Pokračovat ve čtení „Krátké zamyšlení nad demokracií v Česku 33 let od revoluce“

Svoboda slova aneb Charta 2022

Současnou dobu považuji za těžkou a smutnou. Po covidismu, kterému jsem v předešlé úvaze dával obrázek nové totality a za tím si stojím, je zde nová podoba většinové společné noty, kterou bych pojmenoval válka na Ukrajině. Prvně bych chtěl zdůraznit, že nejsem proto, aby se válčilo a umírali zbytečně lidé a už bych byl opravdu rád, aby tato válka skončila. Pokračovat ve čtení „Svoboda slova aneb Charta 2022“

NOVÁ TOTALITA – ÚVAHA

COVID, KORONAVIRUS, SARS-CoV-2 je virové onemocnění, které je hlavním tématem posledních dvou let. Je to hlavní poutač pro dennodenní televizní zprávy, jsou jím plné novinové články, bulvár… Osobně jsem toto onemocnění měl. Spolu s manželkou jsme několik dní leželi v posteli se zvýšenou teplotou a nakonec jsme to úspěšně vyleželi. Po této zkušenosti je to pro nás taková trošku těžší chřipka. Tělo si vybudovalo protilátky a můžeme dál pokračovat v běžných činnostech života. Ale proč vlastně o tom píšu. Důvodem je jednoznačně takový nešvar, který se rozmohl ve společnosti skrz tlak farmaceutických firem, vlády, médií, a tím je jednoznačně OČKOVÁNÍ. A proč nešvar? Jelikož celá agenda kolem očkování začala nabírat na intenzitě v té podobě, že ten, kdo se rozhodne se s touto nemocí vypořádat samostatně tím, že si lehne do postele a vyleží to, je nepřítelem národa! Ano, sílí tlak na ty, co se rozhodli neočkovat. Běžné činnosti života jako je návštěva restaurace, kina, divadla se začínají podmiňovat tím, že daný neočkovaný jedinec musí mít potvrzení o negativním testu nebo očkování, jinak nebude vpuštěn do vyjmenovaných lokací. Dávám si otázku: Co to znamená? Pokračovat ve čtení „NOVÁ TOTALITA – ÚVAHA“

Spojme síly!

Všichni svorně nadávají,
v kritice si medí,
u kafe a u pivečka
když v hospodě sedí.

Premiér byl trestně stíhán,
prezident je hulvát,
spravedlnost v dálce mizí,
kdekdo bude brblat.

Za peníze, za výhody
zaprodáme hlasy,
dokonce i vzpomeneme
„krásné“ staré časy!

Přestaňte už tohle dělat!!!
Vynadat vám hodlám.
Zvedněte ty líný zadky
a klusejte k volbám!

Nutí mě to sepisovat
satirické básně,
už se lidi vzpamatujte!
Vždyť je u nás krásně!

Káťa Mottlová, 2019

PSÍ NÁROD

Idylický začátek dovolené. Pijeme s manželkou po obědě kávu a povídáme si. Náhle však z míst o 100m níže, kde je nové satelitní městečko, začne štěkat pes. Nic nového, tak to domestikovaní psi dělají, štěkají, to známe. Ale tím, jak ten pes štěká, rozštěká psa od vedle, a ten zase uvede do provozu dalšího psa, který zase štěká z míst cca 200m výše od nás. A tak nakonec štěkají všichni psi v celém okolí. Toto představení končí někdy kolem jedenácté hodiny večerní, kdy se majitelé psů zřejmě vrací z hudebního představení, které bylo ten den na náměstí, a psi se uklidní. Druhý den se jdu proběhnout, a skoro u každého plotu mě vítá zuřivé štěkání toho či onoho psa, takže vlastně vytvářím takovou ‚mexickou vlnu‘ štěkání, která graduje dvěma hysterickými psíky velikosti velikonočních beránků u předposlední zahrady. A vrcholem všeho je rotvajler, který stojí volně bez majitele na chodníku u posledního plotu a výhrůžně na mě kouká. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Co to znamená, říkám si, proč má tolik lidí psy? A nejvíce si tyto otázky kladu, když vidím ženu, která má na břiše v nosítku malé dítě, v jedné ruce vede druhé dítě a druhou rukou uštvaně krotí velkého psa na vodítku. Jaký to má význam? Pokračovat ve čtení „PSÍ NÁROD“

SLAVNÉ CELEBRITY

Nedávno jsem dočetl knihu ROZHOVORY s C.G.JUNGEM a musím říct, že číst Junga je pro mě potěšením. Tento slavný švýcarský lékař a psychoterapeut, který dokázal popsat lidskou duši respektive vrstvy nevědomí, je inspirující a pro mě je oslavou ho číst a slyšet mluvit. Náhodou jsem nedávno na internetu četl i o ALBERTU EINSTEINOVI, největším fyzikovi, vědci 20.století a nestačil jsem se divit, jaký vliv měl tento člověk na lidstvo. Slavný člověk, podle kterého je pojmenován chemický prvek i planetka! Ale proč jsem vlastně zmínil tyto dvě slavné osobnosti, které se navíc znaly? Zmínil jsem je proto, že tyto dva pány považuji za celebrity, lidi, které osobně považuji za ‚hvězdy‘. Má to ale háček. Pod pojmem celebrita Junga ani Einsteina nenajdeme. Proč? Pokračovat ve čtení „SLAVNÉ CELEBRITY“

Dovršení tragédie – obava ze solidarity

Vzpomínáte? Loni na jaře byla Itálie jednou z nejpostiženější zemí na světě v počtu nakažených a zemřelých s Covidem. Žádala o pomoc, ale ministr obrany Metnar odmítl naše vojenské lékaře vyslat i přesto, že my jsme na tom byli ve zvládání epidemie mnohem lépe. Na podzim nám však při nezvládnuté epidemii museli pomáhat lékaři z USA a Velké Británie. Dnes, kdy u nás kolabují nemocnice v Chebu a další, musíme nemocné odtud převážet přes republiku do nemocnic, kde je místo. Do německých nemocnic je přitom co by kamenem dohodil. Člen delegace ministra zdravotnictví Blatného prý při návštěvě Chebu prohlásil: „A uvědomujete si, že když aktivujeme přeshraniční pomoc, může se stát, že až se situace u nás zlepší a v SRN zhorší, budeme muset pro změnu pomoci my jim?“

Takže setrváváme stále v roli sobeckého nesolidárního státu hledajícího výhody jen pro sebe (spíš pro místní oligarchy). Začalo to hysterií z uprchlíků (lidé byli ve vleku falešných zpráv zmatení a zneužití politickými obchodníky se strachem), jejichž příchod se nekonal, a končí to, v důsledku špatného svědomí, odmítáním přeshraniční pomoci, protože bychom „museli sami pomáhat.“

Na naši obavu ze solidarity doplatíme umíráním vlastních občanů.

Foto: Slavomír Kubeš | Zdroj: ČTK